TOTální E Magazín

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Drž se dál od mých veršů! z kolekce Cestou dolů...
Autor: malykuba01 (Občasný) - publikováno 27.1.2005 (11:32:16)

Verše,

jež samota (a půlnoc) oplodnily,

se rodí ráno

někdy kolem páté.

V genech jim smutek zdůraznily,

tmu, beznaděj,

zoufalství rozevláté,

až se jich plaché denní světlo bojí.

I pro lásku,

byť mateřsky je kojí,

jsou smrtelně a prudce

jedovaté.

Poznámky k tomuto příspěvku

Jannis (Občasný) - 27.1.2005 > Zaujala, plynula ...		Body: 5

		<reagovat

Zviřátko (Občasný) - 27.1.2005 > Plyne fakt pěkně		Body: 5

		<reagovat

cardik (Občasný) - 27.1.2005 > je taková, že když si ji čtu nahlas, ani moc nevnímám, co se v ní říká...ale ta melodie a pohoda... ;o) Moc!		Body: 5 Doporučil

		<reagovat

ariel (Občasný) - 27.1.2005 > poslední sloka je jak od Naty, a pointu slyším jak cvaká do počítače :-))

		<reagovat

	Naty (Stálý,Redaktor) - 27.1.2005 > ariel> No může se mi to nelíbit?	Body: 5

		<reagovat

protěž (Občasný) - 27.1.2005 > Výhružná :o) Líbí.

		<reagovat

Jarunka (Občasný) - 2.2.2005 > Nádhera!! Až člověku přejde mráz po zádech, je to něco jako "Lenore, never more"

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + devět ?