sněží

a z hodin každých věží

čas utíká stejně

dvě ruce v kruhu leží

a vločky padaj jemně

a polštář, deka z peří

tak nádherně hřejí

pod nimi srdce věří

čas nohám znaveným

sněží

a sníh dál vzduchem letí

s křikem malých dětí

je líbá na tváře

a na parapetu leží

zatoulané kočky

vrní,lapaj vločky

angorskou na nosu

a malí se jim smějí

a v hodinách čas stěží

věčnou lásku změří

tak opíjí se všichni

cukrovím z kokosu