Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 26.4.
Oto
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
DVOJÍ KÓDOVÁNÍ
Autor: Emmet_RAY (Občasný) - publikováno 24.5.2005 (08:17:00)

 

 

    

                                                                                              DVOJÍ KÓDOVÁNÍ

 

Často se při hodnocení internetové tvorby stává, že se i přes ovace čtenářů najde jedinec, který dílo hodnotí negativně a nechápe důvody většinového nadšení. Nebo v jiném případě u díla, které bylo označeno za banální, marně menšinová skupina čtenářů nabádá ostatní k zamyšlení. Příčina mnohdy bývá v double-codingu, dvojím kódování. Samozřejmě teorie dvojího kódování nevznikala jako reflexe internetové tvorby - pánové Bachtin, Jenck a Eco se zabývali literaturou tištěnou (a i toto tvrzení v Jenckově případě kulhá), nicméně já bych chtěl právě jejich názory promítnout do problematiky objektivního pohledu při hodnocení literatury internetové.

Je třeba si uvědomit, že většina literárních děl má více vrstev. Právě na čtenáři a jeho schopnostech mnohdy záleží, kolik takovýchto vrstev dokáže odkrýt. Čtenáře si tak můžeme rozdělit na čtenáře běžného a čtenáře elitního. Běžný čtenář přijímá to co je napsáno, interpretuje na základě prvního dojmu, za pomocí nejběžnějších významů či konotátů. Čtenář elitní je schopen dešifrovat odkazy, které autor do svého díla vložil, je schopen přemýšlet ve více rovinách, protože je díky své čtenářské zkušenosti obeznámen se stejným základem, z něhož autor čerpal. Ovšem skutečně kvalitní dílo by mělo uspokojit oba tyto typy čtenářů, mělo by fungovat v obou vrstvách. To dokázal právě Umberto Eco ve svém románu Jméno růže. Tuto knihu můžeme vnímat buď jako historický román s dobrodružnou zápletkou a nebo při čtení, pakliže jsme schopni vnímat jeho intertextovou ironii, dosáhnout zážitku mnohem hlubšího*.  Podstatné je, že uspokojení nad touto knihou skutečně naleznou oba zmíněné typy čtenářů, což je ideální případ. Většinou však bohužel dochází k jiným situacím, které u internetové tvorby můžeme, díky možnosti okamžité zpětné vazby, snadno pozorovat. Při popisu takovýchto případů (tj. onoho základního modelu – bold) svůj záběr zúžím pouze na internetovou poezii.

 

 Báseň určená primárně pro elitního čtenáře – běžný, méně sečtělý vnímatel nemá šanci dílo pochopit, nedokáže odhalit jeho význam či význam odkazů v díle přítomných. Báseň mu připadá prázdná, vykonstruovaná, umělá.

 

K1 – čtenář, který dokáže autorův vklad odkrýt, zpravidla bývá spokojen, ale v mnoha případech jde především o uspokojení z vlastního „dešifrování“, které pak mylně přikládá kvalitám textu. Často jsou přitom takovéto básně skutečně pouhým konstruktem.

 

Báseň „bez přesahů“ – běžný čtenář vnímá prosté autorovo sdělení, se kterým buď souhlasí a báseň hodnotí pozitivně, a nebo naopak. Pro čtenáře elitního je příliš banální, právem.

 

K2 – dochází ovšem k případům, kdy si elitní čtenář druhou vrstvu do textu zkrátka dosadí, prosté autorovo sdělení vnímá jako metaforické vyjádření apod. Lacinou cetku tak  vidí  jako drahý šperk pro skutečné znalce. Platí, že i sebejednoduššímu textu se dá přisoudit hlubší význam. Banální detektivní příběh můžeme vnímat jako jistou alegorii, věčný boj dobra a zla, například. Toto „darování významového přesahu“ nemusí být vždy neúmyslné, často slouží k budování kultu osobnosti u  průměrných básníků (např. „největší moderní slovenský básník“ Ján Smrek).

 

Báseň „více vrstev“ – již dříve popisovaný ideální případ. Báseň na čtenáře působí a je srozumitelná i bez odhalení všech vrstev. Čtenářský zážitek se samozřejmě zvyšuje dle schopností vnímatele text interpretovat.

 

K3 – mnoho klasických děl, která dnes považujeme za poklady literatury, ve své době nebyla vnímána jako umělecký vrchol. Případ dokonce i „světského“ Shakespeara – kdo především tvořil jeho publikum? V oné době šlo spíše o kulturu středního proudu.

 

 

 

 

 

Co z toho tedy plyne pro hodnocení internetové poezie?

 

Zůstaneme-li u toho, že základní devízou internetové tvorby je možnost okamžité zpětné vazby díky vzájemné komunikaci autora a čtenáře, mělo by nám být jasné, že mezi „normální“ a internetovou tvorbou není na první pohled toliko dalších výrazných rozdílů. Vše výše popsané tedy při jejím posuzování můžeme uplatnit, ale také na rozdíl od tištěných textů využít při diskuzi.

Optimální výsledek je v podstatě obligátní, pokusit se na dílo nahlížet z více směrů, nepodléhat pouze svému subjektivnímu dojmu. Umět dílo zasadit do určitého rámce, který mu patří. I „obyčejný“ čtenářský dojem je pro autora velmi cenný, ale teprve až bude poměr čtenářských dojmů a aspoň částečně objektivní kritiky vyrovnaný (což na Totemu zatím ani zdaleka není), budou jej moci tyto reakce skutečně někam směrovat a zajistit, podle mého názoru, tu nedůležitější  funkci literárních serverů – totiž správný vývoj autora a umělecký posun jeho tvorby.

 

 

 

* Sám Eco vysvětluje takto: Jméno růže začíná vyprávěním o tom, jak autor nalezl starý rukopis. Stojíme před plným citacismem, protože topos nalezeného rukopisu je úctyhodného věku a v přímém důsledku toho se okamžitě dostáváme do oblasti double coding: pokud chce čtenář získat přístup k vyprávěnému příběhu, musí přijmout pár dosti učených úvah a techniku metanarativity na třetí, protože nejen že si autor do puntíku vymyslí text, se kterým bude vést dialog, ale představuje ho jako novogotickou verzi původního rukopisu z konce 14. století. „Lidový“ čtenář si nebude moci vychutnat vyprávění, které sleduje, pokud nepřistoupí na hru s tímto zahalením zdrojů, které dává události nádech nejasnosti, vzhledem k tomu, že zdroj se nejeví jistý.

Ale pokud pamatujete, název stránky, kde se hovoří o rukopisu, je „Starý rukopis, přirozeně“. Toto „přirozeně“ má různé odstíny, protože na jedné straně má v úmyslu zdůraznit, že je použit literární topos a na druhé straně odhaluje „obavu z vlivu“, vzhledem k tomu, že to má být odkaz (alespoň pro italského čtenáře) na Manzoniho, který nechal vzniknout svůj román právě na základě rukopisu ze sedmnáctého století. Kolik čtenářů zachytilo nebo by mohlo zachytit různé ironické odstíny tohoto „přirozeně“? A, dejme tomu, že je nezachytili, budou moci i přesto získat přístup ke zbytku příběhu, aniž by byli ochuzeni o značnou část jeho chuti? A hleďme, jak nám toto „přirozeně“ naznačuje, co je to intertextová teorie. (Umberto Eco: Intertextová teorie a úrovně čtení)

 

              

 

Příloha:

 

undefined

 

 

 

 

 

 

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
step (Občasný) - 24.5.2005 > ...
<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 24.5.2005 > ..
<reagovat 
born to be child (Občasný) - 24.5.2005 > podej si ruku s egilem a tančete
a tančete
a tančete
<reagovat 
Lei (Občasný) - 24.5.2005 > Tak má to něco do sebe (rozhodně to rozpliznutí na dvě obrazovky zleva doprava:-)), člověk si aspoň něco trochu utřídí, ty pole jsou moc hezký, vždycky jsem měl rád strukturalizmus a jeho potomky.

Otázka je, jak už bylo naznačeno, zda to stačí k prokrytí projevů na Totemu. Asi ne.

Nemám rád spojení jako "správný vývoj". To se snad dá říct u dětí z lékařskýho hlediska. Ale poezie?
<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 24.5.2005 > ..
<reagovat 
Emmet_RAY (Občasný) - 24.5.2005 > ..
<reagovat 
 obrubník (Občasný) - 24.5.2005 > Emmet_RAY> Já ti dám hlubší kritiku!Já magor jsem si vyvrkl ruku,
protože mám malou obrazovku, a text byl roztažen,
takže a takdáleatakdále. Jak jsem předeslal, jsem
blb.Co s tím dělat? Střelím se až po večeři.
Bodovat nebudu.Jsi génius, ale to už asi tušíš.
Četl jsem pouze levou polovinu textu, a vypadá to
velice nadějně. Zítra přečtu pravou a dám ti"pokud o
to stojíš" rozřešení.(Zdarma, neboj)
<reagovat 
wopi (Občasný) - 25.5.2005 >

Má reakce, Emmete, zajisté není o nic méně sofistikovaná, nežli tvé "nasrat" u jiného pokusu o debatu nad poezií. :-P

Ostatně - to, co předkládáš nahoře, je prostě banalita, ktero bylo možno vložit do jediné věty: dílo má buď jednu nebo více vrstev a čtenář to vnímá buď takto nebo po svém. Ten obrázek mi připomíná různá školení či vojnu, kde dokázali udělat vědu opravdu ze všeho. Ano, lze graficky znázornit i to, zdali se mi chce na velkou. Bude to vypadat velice důležitě. 

 

Zatímco břízovy otázky na jiném serveru, které jsi tak velkomyslně smetl se stolu, nabízely mnoho úvah, tohle je na redaktora opravdu málo.

 

Kromě toho jsi tam zapomněl zabudovat svoji oblíbenou teorii kamarádů, to je vážný nedostatek, člověče.


<reagovat 
MiKa (Občasný) - 25.5.2005 > taky mám pocit, že ER vynalezl kolo :)
<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 25.5.2005 > ..
<reagovat 
wopi (Občasný) - 25.5.2005 > P.S. O hermeneutice jsem četl už v době, kdys ještě nebyl na světě.
<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 25.5.2005 > ..
<reagovat 
wopi (Občasný) - 25.5.2005 >

Emmet - možná jo, možná potřebuju, ale ani jednou větou jsi mě o tom nepřesvědčil. Kromě toho, že jsem získal dojem, že sis někde něco přečetl a honem ukazuješ, jak seš vzdělanej. Nebyl bys první. Filip to taky tak dělá. Já na exhibice osobně kašlu.

 


<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 25.5.2005 > ..
<reagovat 
wopi (Občasný) - 25.5.2005 > Ani já ne. Ztratil jsem tu zbytečně spoustu času, který jsem mohl věnovat četbě nových autorů. :))
<reagovat 
................ (Občasný) - 24.5.2005 > vylezl jsem si na to interpretační pole jako skarabeus a nestačím se divit : nejsem v jádru, ani v prostoru.
Hranice jsem překonal jako K1, bez přesahů v elitě, nikdo mě nedešifroval jako lacinou cetku (zakopl jsem jenom o nějakého slováka smreka), ale zavoněl jsem statistiku, chlívečky jako návod pro blbečky, co je dobré pro mne a co pro ty, co zdědili IQ žížaly. A přece se točí ! zařval mechanik a narval svoji jedinou čepici do ložiska. To je surre a tohle realita.:-(
<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 24.5.2005 > ..
<reagovat 
 nnnnnn (Občasný) - 25.5.2005 > ....> Tahle reakce je úplné dílo :-). Dal bych to na www.poesia.vulgo.net do rubriky Maxims, pokud svolíš a pokud mi sdělíš své jméno.

cvekb@seznam.cz
<reagovat 
zirael (Občasný) - 25.5.2005 >

ach jo. že to skoro nic nepokrývá, že tam cpeš právě Edu Petrů a přiblblý grafíky... to bych ti odpustila.

ale ten Eco... to mě fakt vytočilo. takhle chytřit. ještě JEDNOU uslyším o vícevrstevnatosti JR a začnu ječet. (ne proto, že by to nebyla pravda, ale protože jsem to slyšela už asi 5000x) 


<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 25.5.2005 > ..
<reagovat 
Minerva (Občasný) - 24.5.2005 > To vše vychází z nevysloveného předpokladu, že umělecké dílo je zpráva autora divákovi (čtenáři). Autor nám chce údajně cosi sdělit a my máme sdělení dešifrovat.

Jenže s tím já nesouhlasím, když chce někdo něco říct tak, aby mu bylo rozuměno, má to říct stručně a jasně a nevymýšlet zbůhdarma motanice. Umělecká díla zhusta vůbec žádnými zprávami nejsou a chápat je tak je zcestné. Co chtěl básník říci nikoho nezajímá a bádat nad tím není nic než pošetilost. Díla existují sama o sobě a není žádná jejich "správná" interpretace, kterou by autor mohl schválit a říci "Vida! Tys na to kápl!". Díla mají takový význam, jaký si do nich divák dosadí, nejsou žádným hlavolamem s jediným správným řešením.

Autorova práce končí vytvořením díla, dál by už o něm nemělo být slyšet. Nejde o žádnou "komunikaci", celá "komunikace autora se čtenářem" je prostý reklamní humbuk, který má jen zvýšit zájem a vytvořit kolem autora kult osobnosti.
<reagovat 
 nnnnnn (Občasný) - 25.5.2005 > Minerva> Nicméně mnozí géniové své umění pojímali jako komunikaci... jistěže NE jako přenost diskursivních dat, nýbrž jako "ze srdce do srdce", jak to formuloval Beethoven. A kultura je nespočívá v izolaci, ale v touze podílet se o své vnímání toho či onoho díla, o jeho kontexty atd. - a proč ne taky s autorem? Příkladem je Rollandův velký cyklus o Beethovenovi (jedna doktorandka z UP mi potvrdila, že je stále aktuální a seriozně ceněný)... tenhle přístup je rozhodně můj šálek kávy. Umění je součástí světa lidí, není to kus lávy na měsíci... je výpovědí o prožitku, o době, o osobnosti... je-li tedy autentické.
<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 25.5.2005 > ..
<reagovat 
 ariel (Občasný) - 25.5.2005 > Minerva> 

no jo, a když je čtenář debil, tak je debil i autor? what a sad world...

 

opačně by to bylo lépe, protože tam by si aspoň čtenář vytvářel něco lepšího


<reagovat 
 Minerva (Občasný) - 25.5.2005 > Emmet_RAY> "-- většina literárních děl něco sděluje"

Dobrá. Asi nemá smysl se přít o pojmy jako "většina" nebo o to, kde začíná dílo literární a kde protokolární. Řekněme, že na jedné straně jsou literární díla - zprávy. Prostý popis fakt, jen pěkně stylisticky sestavený. Na straně druhé jsou pak mysteriózní bláboly, které si může každý vysvětlovat jak chce. Reálná díla jsou někde mezi tím. Předpokládám, že tvůj text se zabývá spíš díly směrem k tomu zamotanějšímu konci.

"--já hermeneutiku za zbytečnou nepovažuji"

A já zas nevím co to je.

"mno výborně, ale kdybys byl pozornější, tak si všimneš, že přesně tohle obsahuje teorie interpretačních polí"

Snad ani ne. Jestliže napíšeš, že si čtenář mylně interpetuje hlubší významy díla, když tam žádné nejsou a autor ani žádné takové smysly do díla nevložil, nedává to valný smysl. Jestliže je totiž osoba a záměry autora úplně nepodstatná, je jen dílo a ne autor někde za ním, nemůže si jej nikdo intepretovat "mylně". A ani "správně". Každá intepretace je stejně dobrá nebo špatná, protože nemůže být vůbec poměřována autorskými záměry. Konečně u děl, které přežijí delší čas, se jejich intepretace v každém novém kulturním kontextu mění. Co je správné pochopení a co nesprávné je jen věcí úsu, je to kulturní znak, není to žádná vlastnost toho díla samotného.


<reagovat 
 Minerva (Občasný) - 25.5.2005 > ariel> Autor by měl sedět tiše doma v koutku, válet se ve vydělaných penězích a vůbec se čtenáři neukazovat.

Proč debil? S literaturou je to jako s každým jiným výrobkem. Některý se ti hodí, některý ne. Koupíš si složitý foťák a jsi z něj bezradný. Proč výrobci nadávat do debilů? Jiný člověk je z takového stroje nadšený. Jsi snad debil ty? Ani to ne, vždyť možná s jednodušším automatem uděláš úžasné záběry, jelikož jsi duší umělec a ne technik. Jsou lidi, co mají rádi detektivky a jsou lidi (ač se tomu nechce ani věřit), co si s požitkem přečtou básně na Totemu.

Umění má navíc obrovskou výhodu - ať vytvoříš úplně cokoli, můžeš si být jistý, že se najde někdo, kdo tomu zatleská.

Ne, vážně tomu vůbec nevěřím. Takoví lidi nejsou.
<reagovat 
 Minerva (Občasný) - 25.5.2005 > BorisCvek> "Nicméně mnozí géniové své umění pojímali jako komunikaci..."

To ale není nijak ve sporu s tím, co říkám já. Umělec cosi vyprodukuje, sleduje tím nějaký svůj účel. Komunikaci, slávu, peníze, všecky nasrat. Účel se mu buď vyplní nebo ne. Ale to je jen autorovo měřítko, nevidím důvod, proč by mělo být jakkoli výlučné nebo dokonce snad povýšeno na "absolutně správné". Jestli použiji výrobek jinak, než se píše v návodu, a funguje mi to, nevidím žádný důvod proč by měl někdo tvrdit, že výrobek používám špatně. Je to třeba jinak, než bylo zamýšleno, ale když to dělá co chci, je to pro mne dobře.
<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 25.5.2005 > ..
<reagovat 
 Minerva (Občasný) - 25.5.2005 > Emmet_RAY> Souhlasím, že dílo není možno soudit podle toho, jak ho pochopí čtenář, ale nijak z toho pro mne nevyplývá, že bych měl dílo soudit podle toho, jak ho pochopí kritik, literární vědec nebo kdokoli jiný. Já bych díla vůbec nesoudil. Obecně k tomu, abych usoudil jestli je něco dobré nebo špatné potřebuji znát účel, kterým věc poměřuji. Dej mi účel toho kterého literárního díla a já ti posoudím jestli je k danému účelu vhodné, tudíž dobré, čili nic.

Správná interpetace díla dle hermeneutiků je taková intepretace, o které hermeneutici řeknou, že je správná. Správná interpretace Emmeta Raye je taková, která se líbí Emmetu Rayovi. Ale nemám ponětí co je "obecně správná" interpretace. Vůbec mám potíže cokoli si představit pod pojmem "správné", když k tomu nemám měřítko, účel.

Ať uděláš cokoli, někdo ti vždycky zatleská a někdo na tebe plivne. Zajímavé mi přijde, že se mi jeví, jako by těch tleskajících bylo vždycky o kousek víc, jako by lidi měli víc sklon chválit. To by bylo pozitivní, že?
<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 25.5.2005 > ..
<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 25.5.2005 > ..
<reagovat 
wopi (Občasný) - 25.5.2005 > Je radost vidět, co dokáže vyplodit redaktor.
Body: 2
<reagovat 
Max Bubakoff (Občasný) - 26.5.2005 > mnoho povyku pro nic...naprosto zbytečný text...
Body: 1
<reagovat 
maxima gali (Občasný) - 24.5.2005 >

Canis lupus má to šťastie vyjadriť sa k obsahu učene, čo ja iba vnútorne cítim, ale nemám na to vedomostné predpoklady, ani predpoklady na základe dostatočnej skúsenosti. Znamená to, že moje pocity sú nízkoúrovňové? To, či dielo má jednu, dve, či n úrovní, považujem iba za zvolenú formu. Niekto má rád rébusy, niekto rád útočí desivou priamosťou a niekto sa rád hrá s čitateľom na výber. 

Hodnotenie diela považujem za výsledok dvoch strán: z jednej strany, ako sa podarilo daného čitateľa osloviť, z druhej strany, ako sa podarilo daného autora pochopiť, vnímať. Priemerné hodnotenie diela na nejakej literárnej stránke podlieha priemernému zloženiu návštevníkov, typu komunity, ktorá sa okrem vyjadrenia vlastných pocitov navzájom sebe prispôsobuje, takže dochádza ku skresleniu skutočných dojmov. 

Ak hodnotím nejaké dielo, nie je to pre autora signál, že je dobré, či zlé pre ostatných, je to pre neho signál: takto to vníma taká a taká osoba. Je na autorovi, nakoľko mu záleží na hodnotení práve danej osoby a či chce smerom k takémy typu človeka niečo na svojej tvorbe meniť. 

Diela  sa nielen snažia preraziť na trhu a byť "super", ale majú funkciu povedať niečo práve tým, čo sú autorovi myšlienkovo blízki. Môže sa tak stať, že málo čítaný autor je vynikajúci autor pre úzku skupinu ľudí. 

V zásade platí: ak autor spracováva pocit hlboko prežitý a je aspoň trochu šikovný, človek si tam nájde svoju úroveň. Nehovorme, akú "dokonalú", najväčšia dokonalosť je predsa v prirodzenosti. A ak si aj o úrovni chápania diela niečo myslíme, nechajme si to pre seba - nikomu sa tým nepomôže. To sú moje psychologické závery z dlhoročného pozorovania v tejto oblasti. Dobrý kritik má milón príležitostí sa presadiť inak, ako tým spôsobom, že upozorňuje na seba, že je dobrý a ten druhý je mimo.

 

ako autor - cítim ako cítim - na tomto kritikovi mi záleží viac..., tohto mám rada, že ma má rád, ale moc mi toho nepovie..., tohto mám rada a aj mi niečo povie... bla bla  - cítiť je jedna vec a vedieť s pocitom niečo urobiť, nanešťastie zasa iná, takže to niekedy pôsobí, akoby sa človek držal slabých kritikov, zatiaľčo v skutočnosti si iba nevie rady sám so sebou...

 

 

    


<reagovat 
 step (Občasný) - 26.5.2005 > maxima gali> canis lupus sa vyjadruje ucene?
coze? ty ma chces zabit? vies ako som sa smial...:)
<reagovat 
 maxima gali (Občasný) - 26.5.2005 > canis lupus> to musí byť aj keby na chleba nebolo
<reagovat 
 step (Občasný) - 26.5.2005 > maxima gali> no jasne ze hej...
<reagovat 
egil (Občasný,Redaktor) - 26.5.2005 >

Ne že bych nadšením výskal (je znát, žes zohledňoval čas i prostor), ale jako špatnej či zbytečnej ten text nevidim..

 

Hele, mně přijde, že jsme v celku došli vlastně k témuž, pouze jinými slovy :)


Body: 5
<reagovat 
egil (Občasný,Redaktor) - 26.5.2005 > lišíme se prizmatem, ty se zaměřuješ na recepci, já na autorství
<reagovat 
Emmet_RAY (Občasný) - 26.5.2005 > ..
<reagovat 
Naty (Občasný,Redaktor) - 26.5.2005 >

Jsem naprosto laický čtenář poezie a rozhodně k jejímu vnímání nepřistupuji s nějakými

odbornými ambicemi. Takže jen dvě poznámečky.

Nedomnívám se, že by účelem literárních serverů byl umělecký růst autorů, a neodvažuji se 

posoudit, zda by jím měl být.

Zaujala mě velmi informace o double coding na příkladu Eccova Jména růže.

 


<reagovat 
ztratila (Stálý) - 27.5.2005 > ono je to smozřejmě u všech příspěvků anedá se s tím nic dělat, ale stejně si říkám, jestli je nutné i takovýhle texty, který by měly vést k nějaký debatě, bodovat... Podle mě rozhodně ne. Hau.
<reagovat 
Emmet_RAY (Občasný) - 27.5.2005 > ..
<reagovat 
ztratila (Stálý) - 27.5.2005 > vítej do klubu, tetele:))
<reagovat 
wopi (Občasný) - 24.5.2005 > No právě. Pověry typu "co tím chtěl básník říci" jsou jedním z největších zločinů našeho přiblblého školství. Zatímco v jiných státech se učí posluchači sami si pro sebe interpretovat umění, u nás se stále papuškuje to "správné" nazírání.
<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 25.5.2005 > ..
<reagovat 
 step (Občasný) - 25.5.2005 > wopi> takze Wopi interpretaciu povysujeme nad vsetko ostatne
poezia je zabavka kde si citatel nieco vymysli a tak to je...takze autor si sadne, otvori slovnik povybera slova (pre istotu da pozor aby to vyzeralo gramaticky spravne) a zahlasi zabavajte sa
jednym z najvacsich svinstiev okrem skolstva je jednoducho tvrdenie, ze poezia je bezobsazny text (naco ho potom citat?), ktoremu obsah doda citatel, pripadne este nechutnejsia je predstava, ze poezia musi byt bezpodmienecne hadankou...(necitas nahodou len internetovu tvorbu?)
<reagovat 
 Minerva (Občasný) - 25.5.2005 > Emmet_RAY> Ve tvém textu se to slovo (myslím) vůbec nevyskytuje.

Wopi vyjádřil stručně a jasně totéž co já. K čertu se hermeneutikou, literární vědou a podobnými zábavkami! Z literatury, z docela obyčejného čtení, jen dělají něco co není. Modlu, fetiš. Tím, že kolem knížky vytvoříš obrovskou síť pojmů, se nic nezmění na tom, že je to jen knížka, která se někomu líbí a někomu zas ne. Někdo si ji koupí a jiný ne, to je všecko, nic víc za tím není. Pochopitelně, že takovou reakci nechceš slyšet, jelikož "vědecké" špárání se v textech je pro určité druhy lidí dobrá reklama jejich produkce a pro jiné slušné živobytí. Ne že by mi to vadilo.
<reagovat 
 ariel (Občasný) - 25.5.2005 > Minerva> 

nemám teď moc času studovat, kdo tady co řekl

jen si myslím, že umění není to, co si z něj kdo urve, ale i to, co někdo nevidí, když by měl, chce-li dílo odsoudit

 

postavil bych tu proti sobě onanii a rozhovor, jak už jsem udělal dřív - s tím, že rozhovor se ale nedá  vynutit, a někdy je onanie jediná možnost - ale ne rozhovoru rovnocenná

 

možná se to nevztahuje k tématu, o němž hovoříš ty, ale tak jsem v tuto chvíli schopen popsat, co si myslím

 

měj se hezky...


<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 25.5.2005 > ..
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení     Novější>>>

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je jedna + devět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter