 Čtenář - 21.4.2019 > ~ DÁMA A MISTR ~
A nemoc za nemocí tam chodí,
a bakterie za virem,
tak lupenkou osypané,
a všechny staré jsou...
Smrad zprvu ještě nezahodí;
jen zůstat dojemnou...
cítí se chorobou povolané,
panenské vrásky vrou.
Je pro ně králem, nudláček;
jde fáma za fámou,
tak nade všechny zbožňované,
ač ví, že hrůzou jsou...
~
Princezny kráčí do poschodí,
hlavu si nelámou,
polibkem, vínem přivítané,
ostych se ztrácí s tmou...
(ostych se ztrácí s tmou
nudláku tohle je verš hodný fakt jen takovýho mantáka jako si ty)
Jen v jeho očích naděje blí,
konečně život oslabí,
roky své šedé, učekané:
„Miláčku! - Spolu!
Na zdraví chcou.
Šťastna pak dítě s Mistrem zplodí, (!!!)
dohodu nepsanou, (ni já se poseru nudláku)
postele stále neustlané,
všední dny netáhnou.
~
Ještě si lásku namlouvají,
nevěří, že by zapomněl,
nechápou, proč ten obrat v ráji,
ještě tak jiný nevoněl...
(VONAVÝ NUKLÁD, NO POSERU SE, POSERU)
Pak jednou zámek uzamčený,
za závěsem poušť cizích řas,
hnidy, jež byly ošáleny;
v kočárku dítě...
v srdci mráz! (HRÁZ, snáz atd)
VĚNOVÁNO:
jé ef nudliánovy
JSI NAHLÁŠEN šmuDLO:))))
| |
