TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Úterý 16.4. Irena

Všechny rubriky

		Multimédia

>		Multimédia

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

ZA PLOTEM (V. Hraběti)
Autor: j.f.julian (Stálý) - smazáno

	Sallybill (Občasný) - 2.7.2020 > j.f.julian> Julku, Julku... Což nevidíš, že můj komentář je laskavý? Jako jediný pod tvým dílem jsem autentický. Máš tu pár anonymních nenávistníků, z nichž většinu jsi probudil sám a partičku nohsledů, kteří nemají jinou možnost než tě adorovat. Z mého sdělení sis vyzobal jen takové fráze kterými můžeš podpořit své predikce. Tys vůbec nepochopil obsah mého jednoduchého sdělení. Jsem si jistý, že to není proto, že jsi hloupý, ale proto, že ses tak daleko odchýlil od toho, čemu se říká běžné. Tvůj pozorovací úhel je tak kosý, že ti to deformuje skutečnost. Tím nejsi nijak vyjímečný. To se stává prakticky všem. To, žes mě spářil s jakousi Bohunou, jen dosvědčuje, jak moc jsi mimo kurz. Myslím, že bys měl koncept Bohuny opustit. Nejen, že to neplodí nic dobrého, ale začíná se to stávat neúnosným. Příliš tě to zatěžuje, nikdy nezasáhneš cíl a ostatní, kteří s tím nemají nic společného to opravdu obtěžuje. Teď, přes veškerou zlobu, která v tobě kypí, zkus připustit, že k tobě opravdu necítím žádnou zášť. Pak bys mohl být schopen má slova chápat jinak, než ti nabízí momentální přirozenost. To, jak mi dáváš na vybranou: buď ti vysvětlím tvou báseň, nebo jsem nenávistník, není ani směšné. Nedělej to. Absolutně se to nehodí k tvému věku. Ale já ti tu radost udělám, vysvětlím ti, jak jsem tvou báseň pochopil. Protože neuznávám tu hru na tiché chápání a tváření se. A ano, o klasické existenciální poezii nevím vůbec nic, ale umím číst, cítit a posoudit, zda se mi věc líbí a jak. Ta trojka ode mě, je trojka za mě, ne konečná hodnota tvého díla. Když uvařím dobré jídlo, neurazí mě, že někomu nechutná. Teď k tvé básni: Jsi to pořád ty, jen umocněný Hrabětem. Jdeš zpátky, jdeš tam, jsi on, cítíš co on, ale i to své, co on nemohl. sedíš za stolem, píšeš. Je toho ještě tolik, co bys měl, ale únava tě zmáhá. Víš, že když přestaneš, když si jen nachvíli odpočineš, ztratíš nit, jako už tolikrát. Ale dnes nesmíš přestat. Je to jen pocit, kterému neodoláš. Zas se vkrádá. Tolikrát už jsi jí provokoval, ale tentokrát je to vážné. Ještě tu není, ale má sem namířeno, nepřichází na zavolání. Je to skoro jistota. Jestli teď přestaneš, už tu nit nikdy nechytíš. Plyn není cítit.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Sallybill

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je jedna + dvě ?

Napsat autorovi (Stálý) Zařazeno v Galerii

Addictive Zone Orbital Defender Game