|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Sobota 20.8.
Jak to, že mi není blbě? Jen nevyspání! Dobrá kořalka, cejtit ji eště ze stolice ale jinak je mi fajn. Dem si prohlídnout Blavu. Kárčí s Ĺubou se jedou kouknout po něčem za tu zbořenou audinu. Šestku? To má každej zbohatlík, řikaj. Tak co novej pasát? Ten je vobyčejnej. Takže? Meďoura v automatu? Ty vole dyť ti neni vosumdesát a ta prodleva při řazení, si upad? No jo, ale to svezení.
Mrtvejma ulicema k Hradu. U novostavby - výhled na město – parta zlaté mládeže v kocovině a v bavoráku. Na půlce otevřených vrat u vjezdu: KOVAŤ. Tady maj koně? Po pár krocích vidíme druhou půlku: NEPAR.
Kolem šedivýho hradu se rozpačitě placatí pár turistů a rodinek. Nejlepší výhled je odtud na Petržalku. Do města jen jedna ulička bývalého židovské čtvrti. U Teda převládá v tváři zvědavost nad vopruzem. Jen po dálnici. Chtěli most, tak byla dálnice. Tak zbourali malebnou židovskou čtvrť. Podcházíme dálnici. Pach chcanek - normál. Vcházíme do kostela. Opírá se o dálnici. Chtěj vstupný. Ste upadli? To můžem chtít u nás vstupný do kostela v každým třetím okresním městě.
Centum je spící Růženka. Vlastně stejně přitažlivá jako Vídeň, ale čeká na prince. Ne jako Praha. Opuštěná zákoutí si vystačí sama. Na stropě internetové kavárny – převrácený kafe. Na náměstíčku naprogramovaný děti s folklórem.
Kárčí vybírá jen celé melouny. První se mu nepoved. Druhej jo. Ĺubi je mi líto, až bude prát ubrus. Vzali sme si na to jen žíce. Preso nakonec a odjezd.
Od Evy SMS: nic si po ceste nedavejte, mate doma kureci s nivou. Ukazuju Tedovi. Kejvne. Tak ve dvoustovce vyblikáváme všechno v levym pruhu.
Po 2 hodinách v Praze. Spuštěnej motor, když vykládáme věci. Diesel je jak dostihovej kůň. Zahřej ho. Dej mu zabrat. Pak ho nech vydejchat.
Při vchodu do baráku na mě padá manželská neprůstřelná vesta.
Konec.
|
|
|