Čas snění o tom, jak by co mělo být, kdo kým je
a co to znamená. Všechno podstatné je ukryto
pod rozumem, pod hladinou.
Jako když hladíš obraz rozprostřený přes bílou zeď :
ztroskotaná loď, koráb, co neprojel
úžinou mezi. Ryby nemluví, ale když voda
opadne, v ráhnoví ptáci. Střízlíci kolibří.
Ptala jsem se tě, jestli se potápíš. Urazil ses jakoby
to bylo něco neřestného.
Kleště. Nůžky. Jen v nejužším bodě padneš až na dno. Rozpolceně.
Roztrženě. Černý král promlouvá rukama
- jen tak.
Bělost ledu zamrzlých jezer.
Bělost čistoty kovových zbraní.
Je jen moře - daleko odsud a přece tady - loupu ho
jako cibuli. Ostře.
|