MILOVÁNÍ
Ti lidi, to jsou stejně divná zvířata, zrovna tudlec. Čekám, čekám, Slunce zapadlo za panelák, mě se začalo chtít na malou a pán s paničkou nikde. Ještě asi hodinku jsem statečně držela, ale pak už to nešlo, pak už jsem to musila pustit. Napochodovala sem k oblíbenému flíčku na linoleu v kuchyni, zeširoka se rozkročila a šlo to ven, no, kaluž, jak když naprší, co vám mám povídat. Panička se pak děsně zlobí, ale přecejc neprasknu, ne? Tína, Tína je číča, co bydlí se mnou, přinesli jí jako kotě, přilnulo ke mně, k mejm mateřskejm cecíkům, až se mi spustilo mlíko, planá březost tomu myslim říkaj, a od tý doby jí mám jak vlastní štěně, tak Tína, ta ne. Ta čeká třebas do půlnoci, ač tam má misku a může kdykoliv, ale ona čeká a jde si zahrabat, až když je páníček doma, je na něj ňák fixovaná nebo co.
No, přišli až po půlnoci a byli hluční a vůbec se chovali divně, opírali se o stěnu a furt se smáli, byli samej vtip a byli divně cejtit, hnedka: poď sem, puso, ty naše šmudlo a drbali mě o sto šest. Měla sem teď nemilou kožní příhodičku na zádech, drbala sem si to, až je to dovádělo k šílenství, ale nemohla sem si pomoct, navlíkli mi tílko,stáhli to nad vocasem gumičkou a teď měli děsnou radost, že sem si to nerozdrbala. Bodeť by jo, pěkně mě to štvalo, to tílko.
A šli sme ven a pán si zapálil a prozpěvoval a pomotával se, to dělá dycky, dyž přijdou takhle pozdě. Bylo mi trapně, rychle sem se vykákla a hurá zpátky domů, na gauč. Zavřeli se v ložnici a vyváděli, to bylo ňákýho hekání a vzdychání, vyváděli jak puberťáci, ale asi jim bylo dobře. Mě pustili, až dyž bylo po všem, ale já věděla dobře o co jde, já to znám, já si sednu před práh a poslouchám, uši nastražený, to oni si dělaj dobře, to já vím, a mě nechaj za prahem.
Pak se dveře otevřou, zase mě trochu podrbaj, podivně spokojeně se usmívaj od ucha k uchu a: puso, poď k nám do postele. Páníček se osprchne, panička taky a jde se spát. Vlezu si na polštář, Tína se zakulatí ke mně a všichni čtyři chrníme a vrníme a oddychujem, až nás probudí drnčení budíků těch jejich mobilních telefonů, a já vim, že zas pudem, že zas to naše ranní kolečko a pána bude bolet hlava a bude se tvářit rozervaně a já budu vrtět ocasem a dělat zase milující zviřátko…
|
