|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Tiše kráčím pod temnými mračny bouře
Nejdu rovně, cesta mi uhýbá a klouže
Já se pouze směji, jsem šílená, řídím ozvěnu
Můj život je jen odrazem, stejnak tě doženu
Bojíš se, strach tě sžírá zvenku i zevnitř
Jakýkoli zvuk či lomoz nahání ti neutuchající strach
Takřka šílíš jako já, v panice se ze všech stává sebevrah
Bojíš se, strach tě sžírá zvenku i zevnitř
Neboj, ozvěnu neovládám, já ozvěnou jsem
Možná jsem tvou noční můrou, promarněným snem
Dravá noční kočka, co zahřála tvůj klín
Tys po mě tím víc toužil pořád míň a míň
Byla jsem moc hravá, zajímal mě každý kýč?!
Víš co? Táhni, zabiju tě, už dávnos ztratil mého srdce klíč
Teď jsem stopařem, všude je tvůj shnilý pach
Jo, jen se boj, na hony dalecho cítím tvůj strach
Jsem kočka, vlk, rozběsněný drak
Jsem jak paprsky slunce, měsíční prach
Jsem déšť, jezero i pouštní vítr
Jsem plamenem, shořel vášní metr
Utíkáš, tvůj pach se s tebou táhne jako stín
Já tě chápu, pomůžu ti, naposled zahřeji tvůj klín
Budu na tobě klečet, laskat tě a hladit
Pak zbývá s úsměvem ti kudlu hluboko do krku vrazit
Já nejsem žádný násilník, má duše podobá se skvostu
Mám charakter trojí-vlk, drak, kočka-setřesu tě z chvostu
Snad nechceš po mně slitování, fakt nádherně skučíš
Ne, ukončila jsem to-a ty mě taky nedráždi, jinak stejně skončíš
|
|
|
