Světla lamp roztančila stíny,
déšť třpytí se a buší do oken,
odchází den, den jako každý jiný,
přichází noc a noc je něžný sen.
Konejší, hýčk á,otupí ostré hrany,
má barvu trnek, však chuť má po medu,
otvírá dokořán k pokladům tajné brány,
slzy má k snídani a smích zas k obědu.
Je noc tak kouzelná, kdy dech milenců hladí,
ošklivým krásu dá, smutným navrací smích,
slepec zas prohlédne, starcům se vrací mládí,
zloba se rozplývá ,jak v slunci taje sníh.
Čas teče a proudí, není vůbec líný,
noc mění v den, je jak peří straky,
přinesl den, den docela jiný,
déšť pomalu ustal, vítr rozehnal mraky. |