urputně troskotá
a pruhy světla na zdech
jistota    snem je samodruhý
 výkrut a dva kruhy     v brázdě
                            kolotá
                    temnota
             pilota          obmotá
       uchopí                   synkopy
 pod tváře polštáře           utopí
nemá žádná madla ranvej prostěradla
 a kam s tou přítěží záleží na věži
    zvadl a neběží     sestřelen
        v pohybu uprostřed
                záhybu
        rozrytá koryta vrásčitá
                         orbita

              stíny se jen řinou
                      a čí je to vinou
                   že se pod hladinou
                                       zachvěje
             naděje            usíná poslední

          ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

       žíhaná nirvána                      leviathana