TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Čtvrtek 25.4. Marek

Všechny rubriky

Fotografie

> Fotografie

> Krajiny

> Příroda

> Zvířata

> Makro

> Zátiší

> Portréty

> Akty

> Architektura

> Experimenty

> Fotodokumenty

> Fotoreportáž

> Cestopis

> Sport

> Abstrakce

> Rodinné foto

>		Ostatní

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Rouškaři jsou Vítači migrantů
Autor: Diaz (Občasný) - smazáno

Poznámky k tomuto příspěvku

Čtenář - 16.11.2020 > Totemáci, i vy přispějte na běžence, na náš nový Azylový a migrační fond, který minulý týden schválil Evropský parlament!

		<reagovat

Čtenář - 16.11.2020 > Migrující muslimové se v České republice trvale usazují, a proto se dá očekávat, že se islám stane nedílnou součástí života české společnosti. Zde narážíme na jedno „ale“ – budou muslimové součástí společnosti nebo budou žít někde na okraji v jejím stínu? O životě muslimů v České republice toho není příliš mnoho známo, o islámu si nemyslí nic dobrého tři čtvrtiny Čechů, šedesát procent z něj má strach. Povědomí o islámu a jeho reáliích je velmi malé.1 Veřejné mínění o muslimech se utváří pod vlivem médií, která produkují stereotypní obraz islámu.

		<reagovat

Čtenář - 16.11.2020 > Polistopadové období ve vztahu k rozvoji muslimské obce charakterizují dvě zásadní změny. V prvé řadě muslimové založili několik vlastních organizací. Ty byly časem registrovány a získaly právní status. Po několikaletých průtazích získalo registraci i Ústředí muslimských obcí v ČR, jež mělo plnit úlohu zastřešující organizace. Muslimům se podařilo vybudovat institucionální, organizační a kulturní zázemí svých sdružení a organizací. V roce 1998 bylo v ČR přibližně 600 angažovaných muslimů, přičemž desetinu z nich měli tvořit etničtí Češi a zbytek cizinci (Bečka, Mendel, 1998). Druhou významnou změnu, která vedla k rozvoji muslimské obce, zapříčinila imigrace. Počet imigrantů od roku 1989 trvale narůstal a imigrace, jejíž součástí byli také muslimové, ovlivnila strukturu muslimské komunity v Česku, ale i dění uvnitř ní. Islám do České republiky importovali uprchlíci, turisté, obchodníci, studenti a další migrující. V čase roste počet cizinců, kteří jsou muslimy z tzv. třetích zemí s povolením k dlouhodobému i trvalému pobytu, azylantů, kterým byl v Česku přiznán azyl a také těch, kteří získali občanství. Objevují se i čeští konvertité. Také Češi mají více příležitostí se s islámem blížeji seznámit – prostřednictvím médií, studijních i turistických cest, literatury apod.

		<reagovat

Čtenář - 16.11.2020 > Migrující muslimové se v České republice trvale usazují, a proto se dá očekávat, že se islám stane nedílnou součástí života české společnosti. Zde narážíme na jedno „ale“ – budou muslimové součástí společnosti nebo budou žít někde na okraji v jejím stínu? O životě muslimů v České republice toho není příliš mnoho známo, o islámu si nemyslí nic dobrého tři čtvrtiny Čechů, šedesát procent z něj má strach. Povědomí o islámu a jeho reáliích je velmi malé.1 Veřejné mínění o muslimech se utváří pod vlivem médií, která produkují stereotypní obraz islámu.

		<reagovat

	Čtenář - 16.11.2020 > čtenář> Co uděláme s těmi šedesáti procenty těch Čechů? (dnes už je to ale prý jen 57-58%)

		<reagovat

Čtenář - 16.11.2020 > Jak žijí muslimové v Česku je proto otázkou, která doposud čeká na své zodpovězení. Cílem této pilotní studie je alespoň zčásti zacelit tuto mezeru a tázat se, zda-li se muslimové stanou součástí české společnosti, nebo si vytvoří vlastní paralelní svět. Tento výzkum si klade za cíl zachytit alespoň v hlavních rysech, zda a jakým způsobem se muslimové do české společnosti začleňují. Jeho prostřednictvím hledáme odpovědi na otázky, jak se muslimům v Česku žije, jestli se do společnosti začleňují a co se během tohoto procesu odehrává, jak probíhá proces integrace a případně co mu brání. Rovněž nás zajímalo2 , co si o procesu integrace muslimové myslí a jestli vůbec mají zájem stát se integrální částí společnosti. Zaměřili jsme se na současnou komunitu muslimů, která se liší od té předválečné, ale i od komunity, která se začala utvářet počátkem 90. let 20. století. Zkoumaná komunita je komunitou první dekády 21. století a je silně ovlivněna příchodem imigrantů ze zemí, které jsou islámské nebo v nich alespoň islám hraje důležitou roli.

		<reagovat

Čtenář - 16.11.2020 > Geopolitické členění světa z perspektivy islámu rozlišuje dár al-islám (dům islámu) od dár al-harb (dům války). Islámské právo rozlišuje území, kde platí islámské zákony, od území, které je pod nadvládou nevěřících a má být potenciálním cílem džihádu. Označení dár al-harb (dům války) nebo dár al-kufr dnes nahrazuje méně problematické označení dár al-´ahd (dům dohody). V této souvislosti se objevily i názory, že by Francie s pěti miliony muslimy mohla být označena za dár al-islám spíše než některé málo lidnaté státečky Orientu (Islám v Evropě, 2006). Univerzalita islámu je dána platností božského zákona šarí´a. Šarí´a je aplikována na všechny oblasti lidského života. Neodděluje od sebe zákon náboženský a světský. Určuje správný způsob chování a obsahuje soubor norem, které jsou návodem k tomu, jak být správným muslimem. Systém pravidel zahrnuje vztah člověka k Bohu (ibádát), sféru sociální interakce (mu´ámalát) a sféru zákazů, tresty za přestupky (ukúbát). Ve vztahu člověka k Bohu má zásadní význam pět povinností, které jsou označeny za pilíře islámu (arkán ad-dín).

		<reagovat

	Čtenář - 16.11.2020 > čtenář> A kam patří my -my jsme ten Dům války, který potřebují teprve dobýt, jo? Hlavně ať se to nedozví hloupá veřejnost v Česku!!!!!

		<reagovat

Čtenář - 16.11.2020 > Jak být správným muslimem. Systém pravidel zahrnuje vztah člověka k Bohu (ibádát), sféru sociální interakce (mu´ámalát) a sféru zákazů, tresty za přestupky (ukúbát). Ve vztahu člověka k Bohu má zásadní význam pět povinností, které jsou označeny za pilíře islámu (arkán ad-dín). Jsou to základní znaky 7 příslušnosti k islámu a tvoří je vyznání víry (šaháda), modlitba (salát), náboženská daň (zakát), půst v měsíci ramadánu (sawm) a pouť do Mekky (hadždž). Někdy je do souboru ještě řazen džihád, svatý boj. Dodržovat Boží zákon představuje ctít zákony státu a zároveň bezpečně kráčet po přímé stezce k Bohu. O obsah, aktuální hodnotu a vztah Božího zákona k současnému životu, se vede řada diskusí. Šarí´a prostupuje veškerým životem muslimů a je soustavou zákonů a kvalifikací vztahů a činů i zdrojem morálky. Právní systém rozlišuje pět tříd lidských činů. Za prvé to jsou činy povinné podle Koránu, individuální i kolektivní (fard, wádžib). Jejich porušení je trestným činem před Bohem a zákonem. Do druhé kategorie spadají činy doporučené na základě hadíthů (soubor výroků a činů proroka Muhammada a prvních stoupenců obce věřících), které nemají být bezdůvodně opomíjeny (sunna, mustahabb, mandúb). Třetí činy jsou indiferentní, nepřikázané, ale ani nezakázané (mubáh). Čtvrtá kategorie činů jsou zavrženíhodné, kterým je třeba se vyhnout, i když nejsou trestné (makrúh). Do páté kategorie spadají činy zakázané, jenž jsou hříšné a podléhají trestu (harám).

		<reagovat

Čtenář - 16.11.2020 > Uff, už mě bolí ruka, ale ještě chvíli: S modernizací se do čela některých států dostaly sekularizované vojenské elity. Reakce na sebe nedala dlouho čekat a tak se objevil obrodný návrat k pravému islámu předků, který měl čelit rozpínající se Evropě. Představitelé obrody věřili v možnost skloubení islámu s některými prvky evropské modernity. Nacionalisté, socialisté a marxisté v islámském světě ale neuspěli. Na jejich místa s novým projektem nastoupili od konce 60. let minulého století islamističní pokračovatelé, ti již neoplývali optimistickou a pokrokářskou vizí (Barša, 2001). Islamismus nezapře svůj původ v modernizaci. Je politickým hnutím, které usiluje o programovou reislamizaci společnosti a deklaruje svou antimoderní a antizápadní orientaci.

		<reagovat

Čtenář - 16.11.2020 > Bečko Bečko? mlč

		<reagovat

Čtenář - 16.11.2020 > Islamismus reaguje na modernitu – na masivní urbanizaci, zajištění přístupu ke vzdělání, medializaci, vědu a techniku a další modernizační procesy. Je prodlouženou rukou modernistického fundamentalismu, který se pokusil ospravedlnit projekt modernizace prostřednictvím výzvy k návratu k předkům. Islamismus vyvažuje někdy až nekritické přejímání západního způsobu života a hodnot elitami zemí, které se časem zdiskreditovaly. Je emancipační odezvou na kulturní odcizení a potřebou vyrovnat se s kolonizací, dekolonizací a nadvládou Západu v posledních dvou staletích. Bernard Lewis, který se zabývá vlivy Západu na Střední východ, sleduje reakce islámského světa na neúspěch ve srovnání se Západem. Píše o rostoucí sklíčenosti a překypujícím hněvu, které z hledání odpovědí na tyto otázky vyvěrají (Lewis, 2003). Reformní a revoluční modernizátoři nedosáhli uspokojivých výsledků. Namísto slibovaného blahobytu se některé muslimské země potýkají s úplatkářstvím, klientelismem, sociálními a ekonomickými problémy a autokratickým řízením států. Reakcí na modernitu je nespočetně a nabyly mnohých podob. Jedna z nich však poutá největší pozornost západních společností – jedná se o radikální islamismus, který sleduje naplnění souladu života se zákonem a „původním ideálem“. Barša se zmiňuje o přetrvávající vnitřní fragmentaci islámských společností, v nichž se navzdory modernizačním procesům udržují předmoderní vztahy. Společnost je rozštěpena na vládnoucí elity a široké masy, které se nepodílí na relativních výdobytcích modernizace (Barša, 2001). Po generaci, která nenaplnila očekávání národně-osvobozeneckých a socialistických hnutí, dnes nastupuje generace dětí islamistů. Ta se potýká s novými problémy.

		<reagovat

Čtenář - 16.11.2020 > (cenzura) Světu islámu je přičítáno, že se neumí vyrovnat s vlastními pocity zklamání a hledání viníka současného neuspokojivého stavu.

		<reagovat

Čtenář - 16.11.2020 > Od poloviny 70. let do popředí vystupují reislamizační hnutí, jež patří k nové etapě islámu. Reislamizace vychází hlavně „zdola“ a spočívá v kontrole společnosti sítí mešit a pietistických sdružení. Islamizace „shora“ vychází z přesvědčení, že nastal čas převzít moc. Toto přesvědčení legitimizuje násilí i strategické manévrování v politických hrách. Slabý stát není schopen čelit sociálním problémům, který vyvolala migrace z venkova do měst. Vyvinuly se paralelní sítě solidarity – etnické, rodové, krajové, ale především náboženské. Mešity, se svými charitativními i výukovými sdruženími, vytvářejí sociální struktury společenství. Slouží těm sociálním vrstvám, které stojí stranou výdobytků modernosti a blahobytu. Novými aktivisty jsou studenti laických moderních fakult se sklonem k aplikované vědě, kteří čtou a hlavně interpretují svaté texty bez ohledu na výklady ulamá (Kepel, 1996). Je zřejmé, že modernizace vyvolala v muslimském světě řadu změn, které souvisí s proměnami společnosti. Modernizace vedla k nespokojenosti určitých sociálních vrstev, jejichž identita byla procesy modernizace nejvíce zpochybněna. Vedla k tomu, že se v rámci reislamizačních hnutí zrodil tzv. islámský rozchod (uzla, mustafa). Míní se jím rozchod s okolní společností, kdy je třeba si postupně odvykat 13 bezbožnému okolí. Konečným cílem je v rámci každodenního života a jednání návrat k islámu a vytvoření chráněného prostoru prostřednictvím komunitárních sítí. Nabízí obnovu identity v nevyzpytatelném, zkaženém a odcizeném světě. Touto výzvou už nebyli osloveni jen studenti univerzit, ale podstatně širší sociální a méně vzdělané spektrum. Původně komunitářské sítě se začaly angažovat i politicky. Okolní zkažený svět je džáhilíja, kdy se společnost nechová v souladu s Boží zvěstí, neboť ji odmítá nebo nechápe. Jedná se o neospravedlnitelný stav, kdy lidé žijí ve vědomém bludu a přitom se podřizují bezvěreckým režimům. Zásadní změnou reagující na modernizaci je reislamizační úsilí, které si klade za cíl reislamizovat společnost v muslimských zemích a šířit islám ve světě až do konečné přeměny lidstva v ummu.

		<reagovat

Čtenář - 16.11.2020 > A dál by to na Čechy mohlo být moc silné -CENZURA!

		<reagovat

Čtenář - 16.11.2020 > Nebo ještě kousek: Sekularizace selhala a Západ ztrácí svou moc. Moc je distribuována mezi více centry a konflikty politických ideologií nahrazuje střet kultur a náboženství. Došlo k obrodě Asie a islámu (síť islámských organizací poskytují kompletní občanský servis). Islám vstoupil na univerzity, oslovil vnučky a 14 vnuky první sekulární generace, obrodil se v městské střední třídě, jejíž řady rozšířili nedávní městští přistěhovalci (sociální zabezpečení poskytly islámské organizace). Politické důsledky má kombinace početnosti a společenská mobilizace. Civilizace jsou podle Huntingtona strukturovány – islám, Latinská Amerika a Afrika postrádají ústřední státy. V případě absence ústředního státu se řád vyjednává obtížněji. Intercivilizační konflikty mají dvojí podobu: hraniční konflikty mezi státy odlišných civilizací a pak konflikty mezi odlišnými skupinami uvnitř jednoho státu. Konflikty jsou častější tam, kde hraničí muslimové s nemuslimy. Promíchání muslimů s obyvateli Západu vytvořilo u obou skupin nový smysl pro vlastní identitu a pro její odlišnost od identity toho druhého. Jak bude vypadat multipolární a multicivilizační svět? Především půjde o konflikt mezi Západem a jeho nepřáteli. Problémy se soužitím mají podle Huntigtona především muslimové. Hranice islámu je hranicemi krvavými a stejný je i jeho vnitřek. Muslimům Huntington přičítá také odmítání západní společnosti a odpor vůči asimilaci. Huntington reaguje na zánik bipolárního údajně stabilního světa a nahrazuje ho paradigmatem mnohosti vzájemně neslučitelných a soupeřících civilizací. Je nespokojen s univerzalismem, s evolucí, s multikulturalismem. Jádrem civilizací a stavu světa je nevykořenitelná kulturní identita pevně spočívající na antropologické konstantě – náboženství. Krví potřísněné hranice mírumilovných nemuslimských sousedů upozorňují na novodobé barbarství islámských skupin, které láskyplně poskytují vykořeněným migrantům péči, aby populačním nárůstem vytvořili bojeschopné jednotky ideologického protipólu zmírajícího Západu.

		<reagovat

Čtenář - 16.11.2020 > Vzpírá se zařazení do tzv. vyspělého světa a jen obtížně si nachází svou pozici mezi ostatními náboženstvími, které se integrují do multikulturní kosmopolitní civilizace. Existuje hluboká propast mezi mediálním obrazem muslimů a realitou jejich života. Mediálně konstruovaný obraz je realitě života vzdálen a řídí se více informováním o konfliktech, terorismu a podivné jinakosti, než o běžném životě muslimů. Islám v Evropě Historie islámu je pozoruhodná a z výše uvedeného textu je zřejmé, že není u svého konce. Jednou z nových kapitol je přítomnost islámu v Evropě. I když můžeme tuto novost zpochybnit – Evropa a islám k sobě neodmyslitelně patří a islám byl v Evropě přítomný v minulosti a je i dnes. Muslimové do Evropy přichází a trvale se zabydlují mimo dár al-islám. Evropské státy jsou konfrontovány s rozšiřujícími se muslimskými komunitami, jejichž řady zvětšují i evropští konvertité (Roald, 2004).

		<reagovat

Čtenář - 16.11.2020 > Na současné přítomnosti islámu v Evropě se podílely dva různé procesy. První je výsledkem tatarské a osmanské expanze, jejímž rezultátem jsou početné muslimské komunity na Balkáně a v postsovětských republikách. Druhý proces souvisí s imigrací do západní Evropy, která směřovala do Evropy od 60. let 20. století. Existují pouze odhady, kolik asi může v Evropě muslimů být. Přesné statistiky neexistují a uváděné počty jsou jen orientační (Maréchal, Allievi, Dassetto, Nielsen, 2003). Islám je přítomen v řadě evropských zemí, zejména v Belgii, Dánsku, Francii, Finsku, Itálii, Irsku, Lucembursku, Holandsku, Německu, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Velké Británii, Španělsku a Švédsku. Odhady počtu muslimů v Evropě se pohybují v rozmezí 11 – 15 milionů muslimů. Nejvíce muslimů je ve Francii (kolem 5 milionů), v Německu (kolem 3 milionů) a Velké Británii (kolem 1,5 milionů). Na území Ruské federace se hovoří až o 21 milionech. V přepočtu podle zastoupení muslimů v jednotlivých evropských zemích na předním místě nalézáme Bulharsko, Francii, Nizozemí, Švýcarsko, Německo, Rakousko, Řecko, Belgii, Švédsko, Dánsko a Velkou Británii. Islám se stal součástí každodenního života evropských zemí.

		<reagovat

Čtenář - 16.11.2020 > Půjdem na kutě, nechat odpočinout péro. Ještě kousek - Euroislám je evropská varianta islámu, která si klade za cíl vytvořit verzi islámu slučitelnou s evropskými tradicemi a životními podmínkami v Evropě. Reaguje na postupné modernizační proměny uvnitř muslimských komunit, jež hledají cestu smíru mezi vírou a životem v moderních společnostech. Je liberální formou islámu, která se hlásí k participaci na společenském a politickém životě. Významným hlasatelem euroislámu se stal Táriq Ramadán. Euroislám je v Evropě přijímán buď jako možné východisko pro udržení soudržnosti společností a snahu o začlenění muslimů do společnosti nebo jako příliš idealizovaný reformní směr skupiny muslimských intelektuálů.

		<reagovat

Čtenář - 16.11.2020 > Všechno, co jsem tu zatím napsala, je ale V REŽIMU D U V Ě R N É !!

		<reagovat

Čtenář - 16.11.2020 > Už ju asi bolela ručička, tak šla spinkat

		<reagovat

Čtenář - 16.11.2020 > Od tohoto celého se teda raději distancuju.

		<reagovat

Čtenář - 17.11.2020 > No co se tu, na Totemu, děje

		<reagovat

Čtenář - 16.11.2020 > TEN BLB NEUMÍ VLOŽIT ODKAZ A O MOŽNOSTECH VYHLEDAVAČE K OVĚŘENÍ AUTORSTVÍ TAKY NIKDY NESLYŠEL. E. ALE CO S ČLOVĚKEM, KTERÝ NEROZPOZNÁ V ŠEDESÁTI KUNDU OD HOVNIVÉ DÍRY, ŽE?

		<reagovat

	Diaz (Občasný) - 16.11.2020 > čtenář> Četl jsem jen tento komentář a poté už nebudu číst další, zas jen grafolog ze Slovače, kterej neumí česky a jeho věty nedávaj smysl, tak nic, snad jste Klause pochopili a souhlasíte-li s ním, tak jsme všichni zajedno, migranty a rouškaře pozavírat nebo izolovat od slušnejch lidí! PAP a SPD - nová koalice a vláda v ČR!

		<reagovat

	Čtenář - 20.11.2020 > čtenář> Rekl bych, ze toto se na netu tezko da najit, tohle je asi nejaka neverejna studie

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + šest ?

Napsat autorovi (Občasný) Zařazeno v Galerii

Addictive Zone Orbital Defender Game