Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.3.
Soňa
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Mystika, filosofie
 > Mystika, filosofie
 > Filosofie
 > Náboženství
 > Duševno, mystika
 > Literatura, odkazy
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Žijme stereo (Úvaha o dvou extrémních způsobech života)
Autor: Aaen (Stálý) - publikováno 9.1.2018 (08:23:42)



Žijme stereo

Úvaha o dvou extrémních způsobech života




Díky dvěma očím vidíme prostorově – tedy přesněji, protože každé z nich pozoruje svět pod jiným úhlem. Díky dvěma uším jsme schopni lépe lokalizovat zdroj zvuku. Díky dvěma nohám udržíme rovnováhu a dokážeme efektivně chodit. Díky dvěma rukám můžeme něco udělat, něco vyrobit, někoho obejmout. Číslo „2“ je pro člověka tak nějak důležité a s ním bytostně spojené – dualitu najdeme v mýtech a duchovních či filosofických směrech napříč mnoha kulturami. Díky vědomé práci se dvěma opozitními způsoby bytí můžeme žít „stereo“ – s více rozšířeným vědomím a plněji, smysluplněji. Povězme si o tom více...


 

 

Klíč? Dualita!

 

Až příliš často se setkávám s lidmi, kteří jsou ve svém životě orientováni fatálně jednostranně (tedy pouze na jeden ze dvou módů vlastního bytí; oba tyto módy se pokusím popsat v tabulce níže).

 

Tato úvaha snad poslouží jako malá připomínka našeho (dvojného) bytí. Pokusím se definovat dva opozitní módy lidského nitra a navrhnout k nim zdravý přístup. Tyto módy jsem pojmenoval „Levý způsob bytí“ a „Pravý způsob bytí“ (volně jsem se při tom inspiroval jedním ze základních rozdělení duchovních směrů: stezka levé ruky / stezka pravé ruky).



 

V tabulce níže se pokusím charakterizovat zmíněné dva módy lidského bytí (orientačně, přibližně):         

 

„Levý“ způsob bytí /L/                                „Pravý“ způsob bytí /P/

 

oheň                                                               led


runa Thurisaz                                                runa Uruz                                                             


vůle                                                                pasivita

 

racionalita, logika                                          emocionalita, cítění

 

řeč, slova, verbální myšlení                           vizuální myšlení, vizualizace, fantazie, kreativita, obrazotvornost

 

vnímání času: orientace na minulost             vnímání času: orientace na přítomný okamžik  
a budoucnost (paměť, vzpomínky, plány,     (tady-a-teď)

touhy)                                    

 

důraz na verbální myšlení                              důraz na smyslové vnímání

 

orientace v čase a prostoru                            introspekce, transcendentní vnímání; mimo vnímání času a prostoru

 

hodnocení/komentování reality                     přímý prožitek reality

 

nastavení „spíše na boj“                                nastavení „spíše na mír, harmonii, přirozenost“

 

/absence intuice/                                            intuice

 

„vymezení vlastní osobnosti                         bytí „s řádem přírody“ (bez vlastní osobnosti)

z lůna přírody“          

 

dospělý                                                          dítě

 

klíč k „sebe-vědomé“ části sebe                    klíč k „přírodní“ části sebe; přírodě                                                             


rozumové pochopení druhého člověka          empatie/vcítění se do druhého člověka

 

převažující způsob myšlení:                          převažující způsob myšlení:
analýza                                                           syntéza

 

atributy partnerské lásky:                              atributy partnerské lásky:

vztah, oddanost                                             zamilovanost/smyslnost/sexualita

 

jang                                                                jin

 

chronos                                                          kairos

 

chaos                                                              řád

 

Had                                                                Hvězda

 

vědomí                                                           kolektivní nevědomí /archetypy/

                                                                       (C. G. Jung)

 

magie /ve smyslu aktivní cesta/                     mystika /ve smyslu pasivní cesta/

 

stav „standardního“ vědomí                          stav transu

 


 

 

 

Kudy dál? Vlevo i vpravo, hrajme si...

 

„Levý“ a „Pravý“ způsob bytí jsou nejspíš taková „spojitá nádoba“ – když jeden způsob bytí žijeme víc, ten druhý žijeme méně. (Celková kapacita této „spojité nádoby“ se dá prací na sobě rozšiřovat, nebo se naopak může z různých důvodů snižovat.)

 

Tzv. západní společnost upřednostňuje jednostranně a do extrému „Levý“ způsob bytí, kdežto například mystika vycházející z tzv. východních tradic a velká část náboženských a esoterických/duchovních směrů zase jednostranně a do extrému upřednostňuje „Pravý“ způsob bytí. Cesta by ale měla vést jinudy – stezkou dynamické rovnováhy mezi „Pravým“ a „Levým“ způsobem bytí a třeba i rozšiřováním jejich kvality. (Dynamickou rovnováhou myslím to, že si podle potřeby můžeme volně upravovat „procentuální poměr“ L:P a konkrétní formy/realizace „Levého“ i „Pravého“ v našem životě, hrát si... vše si přizpůsobit podle našeho vlastního naladění, životní situace, podle daného účelu apod.)

 

Stejně jako například ideální partnerská láska se dá chápat jako spojení vztahu/oddanosti/závazku („Levá“) a smyslnosti/sexuality („Pravá“), tak ideální způsob života může spočívat v dynamickém spojení „Levého“ a „Pravého“ módu bytí.


 

 

Nic nového pod sluncem?

 

Určité paralely k výše uvedenému konceptu najdeme v termínech stezka levé/pravé ruky (tj. jedno ze základních rozdělení duchovních směrů); jin/jang; animus/anima (C. G. Jung).

 


Především je zde zcela na místě zmínit Jungův pojem „individuace“, který podle něj znamená cíl vývoje člověka: zvědomění/propojení různých částí psychiky dohromady „do jedné nádoby“, mandaly bytostného já (bytostné já bývá také označováno také termíny das Selbst, Self, Ipse); individuaci můžeme chápat jako rovnici Bytostné já = vědomí + integrace osobního nevědomí (věci v našem vědomí, ke kterým aktuálně nemáme přímý přístup) + obsahů kolektivního nevědomí (kontakt s archetypy) + Stínu (osobní negativní vlastnosti a sklony) + Persony (osobní „maska“ – jak se jevit před ostatními v nějaké konkrétní situaci).

 

Související může být také teorie odlišnosti funkcí pravé a levé mozkové hemisféry.

 

Výše uvedené paralely zmiňuji proto, že informace k nim si může čtenář případně dohledat a zamyslet se nad nimi.


 

 

Zkusme to žít

 

Pokud na konceptu dynamické rovnováhy „Levého“ a „Pravého“ způsobu bytí vidíte něco zajímavého také, zkuste to třeba chvíli žít. Ať nejde jen o teoretickou konstrukci, ale živoucí zkušenost. Je to podle mě dobrý základ ke spoustě věcí. Žít „mono“ je ochuzující, ať už z „Levé“ nebo „Pravé“ strany. Zkusme „stereo“ – s tím, že „stereo“ má víc forem, možností a že jej můžeme uchopit kreativně. „Stereo“ si můžeme připomínat denně třeba nošením dvou rozdílných talismanů (z nichž jeden odpovídá „Pravému“ a druhý „Levému“ způsobu bytí) a prací s nimi / kontemplací nad nimi.


 

 

Podtrženo sečteno

 

Efektivní sebe-rozvoj či duchovní cesta by měly stát (podle mé zkušenosti a úsudku) na základech dynamické rovnováhy mezi „Levým“ a „Pravým“ způsobem bytí a případně zdravého rozšiřování jejich kapacity. A je fajn si to připomínat.


Kombinací ohně /Levý způsob bytí; runa Thurisaz/ a ledu /Pravý způsob bytí; runa Uruz/ vzniká voda.


Voda znamená život (na rozdíl od ledu /zmrznutí/ a ohně /spálení/ právě voda život umožňuje).






verze 1.1


Aaen Jan Kratochvíl


web autora:

www.aaen.sweb.cz 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
Aaen (Stálý) - 14.2.2018 > Aktualizoval jsem text:

1) Z popisu rozdělení L/P způsobu bytí jsem vyškrtl "osobní nevědomí", ale ponechal jsem tam nadále "kolektivní nevědomí". Díky za inspiraci v příspěvku výše od uživatele "čtenář vědecky". Ano, (osobní) nevědomí je tak trochu skladiště a chaos.

2) Z popisu rozdělení L/P jsem vymazal přirovnávané protiklady v umění a literatuře (epika x lyrika; konkrétní x abstraktní).
<reagovat 
čtenář vědecky - 9.1.2018 > Hezká úvaha, plus minus, dva poly, bez nich není život. Asi ani není nutné ty dvě veličiny záměrně usměrňovat, nějak to vždycky zvládnou samy. Zaujalo mě to rozdělení na pravý a levý způsob žití, něco mi připadá prohozené, hlavně chaos a řád, ten je asi do očí nejvíc bijící, s nevědomím spojovat řád, to nesedí :-) Ono je to fuk, vlastně se snažit tak násilně srovnat nějaké principy do dvou linií ani nejde - nenapadlo vás někdy, že celý dualismus je jenom matematický koncept, že život je organicky složitý a jevy v něm také a že naše snaha něco rovnat do čtyř stran, pravého úhle, dvou polů vlastně zabraňují žít ten ideál, o kterém píšete?
To není kritika vašeho díla, jen mě to napadlo, po přečtení.
<reagovat 
 Aaen (Stálý) - 14.2.2018 > Děkuji vám za zajímavý komentář. Rád bych na něj zareagoval a popsal, jak to vidím já :-)

Myslím, že o veličinách (L, P) je dobré vědět. A když chceme, umět je ve svém životě usměrňovat nebo si s nimi prostě hrát, naučit se žít obě vědomě. K vědomé práci s L, P a k jejich definici jsem došel po dlouhé osobní vnitřní zkušenosti. A nejde jen o tu moji vnitřní zkušenost – i z pozorování jiných lidí vidím, že spousta z nich (jak také píši v článku výše) žije velmi jednostranně L, nebo P mód. A to je velmi ochuzující a je to škoda.

- Děkuji vám za poznámku k nevědomí, u "osobního nevědomí" (pracuji s jeho pojetím C. G. Junga) máte pravdu, (osobní) nevědomí je chaotické. Kategorii "osobní nevědomí" jsem na základě vaší připomínky z popisu L a P vyškrtl. "Kolektivní nevědomí" (Jungovo pojetí) jsem v popisu L a P nadále ponechal – u kolektivního nevědomí je mj. patrný řád (řádem zde nemyslím lidskou logiku, ale uspořádanost, přírodu, "cílené-přesné" působení kolektivního nevědomí na člověka-jednotlivce).

- S vaší námitkou, že jde pouze o matematický koncept, jsem se již setkal, řešili jsme to s kolegou (ten mi k tomu mj. řekl zajímavý poznatek, že i neurony fungují v něčem na binárním principu). Zkoušel jsem koncept postavit ne na dualitě, ale na "trojce", to nešlo. Nemyslím si, že dualita L/P je jen matematickým konceptem či zjednodušením, naopak myslím, že popisuje způsob bytí člověka velice přesně.

- Je ale i možné, že jde o složitější jev než duální L/P, ale já si myslím a cítím, že to je skutečně takto duální. Pokud bych se mýlil, koncept L/P je minimálně zajímavou "mapou reality", a mapy jsou potřeba k tomu se zorientovat. A díky zorientování se se můžeme zamyslet kudy jít. Nebo třeba vymyslet lepší, přesnější koncept než dualita L/P.

- Tento koncept L/P považuji za vysoce funkční k osobnímu seberozvoji. Pokud bychom to nechali to jen na přirozenosti života a organice, může pak dojít v žití k velké jednostrannosti (ať už na L, či P stranu) a velkému ochuzení života.
<reagovat 
ofugy (Občasný) - 23.3.2018 > Ahoj z pondělní besedy, často jsem na své cestě přemýšlel o protikladech a dospěl jsem k závěru, že ve skutečnosti jsou všechna slova synonyma, což je, si myslím, hodně težké pochopit a ještě těžší vysvětlit. Hledání dobra a zla, krasy a ošklivosti, L a P, co bylo dříve, jestli slepice nebo vejce apod., je odvěký mýtus. Zkusím vysvětlit můj pohled hned na prvním, vůle a pasivita. Co když jsou obojí shodné? Co když náš svět sdílíme více, než si myslíme? Co když naše vůle a autorství není úplně naše. Vychází z naší reality, jaké informace přijímáme. Dá se pak říci, že vůle je pasivní výsledek okolního světa naplněného do našeho těla a vědomí. A podobně pasivita může znamenat předání svého postoje okolí, udaná náhoda může vznikat na základě nevyslovené pasivní myšlence a my můžeme žasnout nad děnním, které jakoby vycházelo z naší skryté vůle. Jestli stav pasivity má být úplný, bezmyšlenkový, tak bych už nemluvil o P způsobu bytí, ale o kameni. Zkusím to ještě vyjádřit jinak, můj pohled a odpověď na otázku, co bylo dříve, slepice nebo vejce, je, že bylo obojí a že dříve bylo i dokonce nebylo. Otázka pak nemá podstatu a smysl a odpověď se může každým okamžikem měnit. Věci separovat do dvou koutů v konečném pojetí samozřejmě lze, ale stejně tak to nemusí být potřeba. Oba pohledy jsou správné a v mé mysli jsou i tyto pohledy jako vše ostatní synonymem. Je úžasné se nad vším takto zamýšlet a každá myšlenka má svůj smysl a je dokonalá. Tedy díky ti za ní.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 Aaen (Stálý) - 27.3.2018 > ofugy> 

Ahoj :) Díky, že ses na text podíval.

Svůj postoj budu ilustrovat na příkladu s vůlí: Myslím si, že člověk může být v módu, kdy vůle k nějakému konkrétnímu činu nebo rozhodnutí JE JEHO (= při plném vědomí já); nebo v módu, kdy vůle NENÍ JEHO (= je např. pod vlivem archetypu / božstva / zautomatizované společenské konvence / podvědomě kopírovaného vzoru chování postavy z TV seriálu /...). Samozřejmě ve spoustě situací může jít o nějaký procentuální poměr, nakolik vědomě danou věc děláme. A tento procentuální poměr „TA VŮLE JE MOJE:TA VŮLE NENÍ MOJE“ může být v různých situacích odlišný – tedy procentuálně DEFINOVANÝ DUALITOU (viz právě koncept L a P). A na tom je vidět, že koncept duality popisuje věci (v tomto případě otázku svobodné vůle v nějaké konkrétní situaci) efektivně a přesně.
<reagovat 
 ofugy (Občasný) - 30.3.2018 > Aaen> Stále jde ale o to, jestli SVÉ rozhodnutí, kdy říkám, že to jsem skutečně já a nic jiného, naučeného, tak jestli to není jen klam svého já? Jak jen můžeš dokázat, že nejsi pod vlivem JEHO (okolí)? Když to vezmu časově, tak jako dítě/mimčo/... si "většinou" své já nikdo neuvědomuje, proto bych se spíš přikláněl k tomu, že já je vliv JEHO než skutečné MOJE.
<reagovat 
 Aaen (Stálý) - 1.4.2018 > ofugy> Tak já mám asi jinou zkušenost než ty a cítím to jinak a asi jdu i jinou cestou, na jiná místa. Spíš je mi v mnohém bližší ta stezka levé ruky, ale nezapomínám ani na tu "směrově" pravou.

Pro mě je klíčovou spiritualitou: dualita, oscilace, pohyb. Jsem individualista, pojmy jako já, vůle, svoboda volby jsou pro mě mezi zásadní. Zároveň nepodceňuji vliv genetických dispozic, archetypů, výchovy či okolí, je právě dobré ten vliv poznat - a jsem to já, kdo jej poznává, reflektuje a rozhoduje se, jak s tím naložit a zda/čím se inspirovat/neinspirovat. Člověk nemusí být jen "ovce" - mechanický produkt okolí. A nemusí být ani agresivní "vlk".
<reagovat 
 ofugy (Občasný) - 3.4.2018 > Aaen> Možná jsme si víc podobní, než si myslíš. Řekl bych, že svobodu volby a vůli mám hodně velkou, když jsem opustil na několik měsíců svou rodinu a šel si užívat sám, sebe, své já, své rozhodnutí jít touto a touto cestou a ignorovat vše ostatní. Svoboda pro mě znamená i odpoutat se od každodenního stresu, odpovědnosti a strachu a např. vyjádřit komukoli svou pravdu, i tu vzdánlivě nepříjemnou. Tedy i vyjadřovat své myšlenky třeba tímto způsobem tady na Totemu.

Nemyslím si, že musíme být otroci svých genů, svého těla, naučených vzorů, tradic... A můžeme se klidně odpoutat i od své lidskosti, můžeme být i novým druhem.

Z vyššího nadhledu ale i toto všechno může být jen výsledek něčeho. Možná stačilo se třeba před 10 lety podívat na ošklivý strom, hezké auto či napínavý film a díky tomu jsem se ti právě teď rozhodl napsat pár vět. Myslíš, že v tom nemůže být nějaká ať sebemenší souvislost?
<reagovat 
Aaen (Stálý) - 3.4.2018 > Samozřejmě na člověka může mít mnoho věcí vliv v rovině osobního nevědomí (například vidět před deseti lety film apod.).

Co se týče "vyššího nadhledu" nad věcmi a životem celkově, tam pozoruji také, že se dějí sem tam zajímavé věci, rád se nad tím zamyslím. Lze to ale vysvětlit mnoha způsoby, třeba jako obyčejná náhoda; synchronicita (Jung); působení nějakého božstva, archetypu, "energie" atd. Jak to je, to asi ani jeden říct přesně nemůžeme, to bychom se asi pouštěli na dost tenký led, který praská. A to, co občas někteří lidé tvrdí "já cítím, jak Vesmír funguje", by nebyla objektivní argumentace. Hodně lidí tvrdí, že ví, a přesto si vzájemně často v zásadních věcech zcela odporují.

Jak k věcem přistupuji já (a nikomu to nenutím, jen to popisuji): Věřím v (a praktikuji) zdravou svéhlavost, vůli, individualismus, vlastní cestu, práci na sobě (= "levá" cesta). A vyvažuju to třeba konáním dobra (na správném místě) (= "pravá" cesta). Vyhovuje mi to tak a je to funkční. Pro mě i lidi, které mám rád.
<reagovat 
Aaen (Stálý) - 11.5.2018 > Myslím si, že je pravděpodobné, že "kolektivní nevědomí" (tím míním definici podle Junga) existuje. Je zajímavé být s tím v kontaktu a být si tohoto "pole" vědom, ale nesmí se to s ním přehánět, jinak to může člověku brát individualitu. Mně se líbí Jungova myšlenka "individuace" – v sobě dát prostě (integrovat v sobě) všechno dohromady, tedy osobní vědomí (já), osobní nevědomí, kolektivní nevědomí, archetypy, vlastní stín, odštěpené části psychiky apod. Udělat to vědomé, poznat to všechno. Propojit to do "mandaly bytostného já", jak říká Jung.

Souhlasím, že prací na sobě se dá někdy také konat dobro. Je dobré si to připomínat a díky za to připomenutí. (Důležité je také připomenout, že "levá" v mé úvaze neznamená "zlo" a ani "pravá" "dobro".)

Mám zkušenost, že je fajn jít někdy "doleva", někdy "doprava", o tom je také moje úvaha. Dynamická rovnováha mezi L a P. Používání obou polarit, oscilace, pohyb.

Myslím, že jsem (v rámci možností) vydefinoval ty protipóly (L, P) docela přesně. Na základě zkušeností. Považuju to za důležitý, podle mě je to velmi funkční mapa reality a výborný nástroj.
<reagovat 
Aaen (Stálý) - 24.1.2019 > Aktualizoval jsem pár drobnějších věcí a rozepsal rovnici individuace (na konci 2. odstavce v oddílu „Nic nového pod sluncem?“).
<reagovat 
Aaen (Stálý) - 4.3.2019 > Doplněno o analogii s: ohněm (runa Thurisaz), vodou (runa Laguz), ledem (runa Isa).
<reagovat 
čtenář m 2. - 4.9.2019 >



tohle je ..docela dobrý
<reagovat 
ofugy (Občasný) - 4.5.2018 > No, já si to občas uvědomuji, nejčastěji když třeba ten film shlédnu znovu. Úplně vidím, že vyjadřuji myšlenky naší kolektivní mysli (nejen lidí). Vše je jen o tom, jak moc si co uvědomujem...

Proč si myslíš (a myslíme), že prací na sobě dobro nekonáš? Co myšlenku, bez zla by neexistovalo dobro, (ne)bereš? Bez "levé" cesty by neexistovala "pravá" a naopak? To se snažím doplnit k tvé uvaze já, že obě cesty jsou maximálně propojené a člověk pak ani nemůže jít trvale jen jedním směrem (jinak by ten druhý neexistoval). Automaticky i přes snahu uvědomění je jednou na jedné vlně a po pádu zás na druhé, jinak by bylo vše tak statický, že bychom byli jen tím kamenem (bez pocitů), kam občas směřujem i my, všemi těmi pojistkami a bezpečím. Snažím se říct, že i ten nejhorší skutek vytváří příběh, možnosti odvahy, sebeuvědomění a naplnění života okamžiky, které je dělají životem.

Prostě lov mamuta, kdy je možné přijít o život (jeho i můj) a v tom daném okamžiku jde o boj a zlo, je dokonalost. A když to přežiješ, přehoupneš se na vlnu dobra, přijdeš domů a vítají tě jako hrdinu, oslavují tě, milují tě. Ne jako dnes, kdy přijdeš z práce, dostaneš na stůl krávu, která celý život stála na jednom místě, a ty pozřeš její neživoucí život a tím se staneš také neživoucím, jen s myšlenkou, že je potřeba jít i "levou" cestou a udělat něco zlého nebo dobrého?

Myslím, že ano. Maximálně s tebou souhlasím, rozdělit na vlevo a vpravo a nechat boj propuknout, jen tak se stane příběh a dává to smysl, o tom takto uvažovat. A vyslat signál do světa, že je a má být vlevo i vpravo. Jen tak variabilita nastane a i tento boj, jako vše ostatní je existenciální krásou nebeskou :-)
<reagovat 
 Aaen (Stálý) - 11.5.2018 > ofugy> V čem se neshodneme, je relativizace dobra a zla. Dobro a zlo nejsou relativní.
<reagovat 
 čtenář m 2. - 4.9.2019 > Aaen> 

Ano, to ..rozhodně ne
<reagovat 
Čtenář - 10.1.2018 > příšerný. zas jedno mudrlancký jelito, co nemá nic na práci. a kom rýpa k tomu. bóže...
<reagovat 
 čtenář Kolemjdoucí - 10.1.2018 > čtenář> Chudáčku!
<reagovat 
 Čtenář - 4.9.2019 > čtenář> 

kdokoliv ..o čemkoliv když


promluví, ..vždy o sobě především promlouvá :)
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + devět ? 

  
  Napsat autorovi (Stálý)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter