Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 31.10.
Štěpánka
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
půda
Autor: Balcarka (Občasný) - publikováno 23.3.2006 (20:17:19)
 

Půda


 

 

         Její kroky vedly na půdu. Schody pod chodidly vrzaly. Opatrně otevřela dveře. Před ní se otevřelo království zapomenutých věcí, zapomenutých vzpomínek a bůh ví čeho ještě. Zpráchnivělou střechou sem proudily teplé paprsky slunce. S úctou vstoupila do mysticky působícího prostoru, zavřela oči a nadechla se. Cítila spousty prachu, cítila jeho. Oči zůstaly stále zavřené, ale řasy se začaly mokřit od slz. Jemné posmrknutí se ozvalo v prostoru jako zavolání. Dodala si odvahu a oči otevřela, pevně skousla čelisti a polkla.

         Jen tak tam stála, nečekala, že se něco stane. Jen tak stála a v mysli otevírala zaprášené krabice vzpomínek na něj. Chyběl jí. A komu by nechyběl dlouholetý partner? Ale co se mu vlastně stalo?

         Zahodila nostalgii za hlavu, pousmála se, smířená s osudem. Je to už dávno a má se určitě dobře a ona to tak prostě brala, stalo se. Ale co? Nevzpomínala si, občas se to stávalo. Měla výpadky.

         Otočila se a vzdychla, v podstatě uvolněním. Vem to čert. Svěsila hlavu a zavírala za sebou dveře. Chyběl kousek a byl by zámek zapadl, ale něco ji přimělo to neudělat. Byl to krásný ženský zpěv, který se ozýval za zády. Stáhla obočí k sobě. Nechtěla se otočit, ale zvědavost ji nedala. Dveře se začaly opět otvírat. Ruce se třásly, ne, vlastně se třáslo celé tělo.

         Nahlédla do sluncem zalité místnosti. Zprvu se zdála tak přívětivá. Dívala se zpoza dveří jako uličnické dítě na výjev, který by vidět nemělo. Zpěv náhle ustal. Jen ticho poletujícího prachu. Pohledem zkoumala každé místečko půdy. Nic zvláštního. Zatřepala hlavou a opět se pousmála. Byla na odchodu.

         Ozvala se rána. Hlasitá. Cukla sebou a vyjekla. Zrakem vypátrala, co ránu způsobilo. Uprostřed podlahy trčela jedna vyschlá parketa do výše. Byla prohnutá a ještě se od ní rozbíhal oblak prachu. Přišla blíž a prohlížela si tento neobvyklý jev. Čupla si a nevěřícně na parketu hleděla.

         Spokojena s vysvětlením, že suchá parketa prostě praskla a zkroutila se, odešla z půdy.


         Ležela v posteli a četla si. Byla noc a klid vyjádřený pouhým tikáním budíku. Druhá půlka postele zela prázdnotou. Co se to s ním stalo? Rána. Přesně ve stropě nad ní. Zvedla hlavu. Sesypala se na ni trocha omítky. Stále držela knihu a opírala si ji o břicho.

         Další parketa. Ložnice se nacházela pod místem, kde nedávno jedna praskla. Nešla nahoru, usnula nad knihou.

         Druhý den se tam byla podívat. Měla pravdu. Sice nikdy neslyšela o tom, že by parkety takhle praskaly, ale zase tak nelogické to nebylo, aby ji to trápilo.


         Připravovala si vajíčka. Rána. Další parketa.

 

         I přes hlasitý zvuk vysavače jasně slyšela štípavou ránu. Věnovala krátký pohled stropu, ale nenechala se rušit v činnosti.


         Za poslední týden, muselo prasknou alespoň devět parket. A proto, když nevydržela další, tak se sebrala a šla se podívat na půdu. Nejistě a sama vyšlapávala příkré schody nahoru. Chvíli se zdržela přede dveřmi, ale nakonec vzala za kliku. Celý vnitřek se jí svíral, protože tohle nebylo úplně normální, ale nedávala to okolí znát. Pohled na podlahu byl horší než čekala. Z parket zbyly třísky obracené k nebi jako květiny ke slunci. Rozkládala se zde díra o průměru dvakrát dva metry. Přišla k tomu neštěstí blíž a to už se jí to nezdálo vůbec normální. Nepraskaly stářím a suchem, ne. Vypadalo to, jako by zespodu podlahy bylo něco vystřeleno, něco hodně velikého.

         Uvnitř postavených prken se upelešila tma. Do tohoto dřevěného květu nebylo vidět. Spěšně seběhla schody a dole v komoře popaměti ukořistila svítilnu, ve tmě zkusila jestli funguje. Proud světla pustila do obličeje jejímu bývalému druhu. Stál tam s očima široce rozevřenýma a hleděl na ni. Začala vřískat, upustila svítilnu a vycouvala z komory. Zakopla o své vlastní nohy, ale podařilo se jí nespadnout. Nemohla spustit oči z toho, toho, toho...

         Chytila se zábradlí, ustupovala a ječela. On za ní, bez výrazu tváře, šel. Vztahoval k ní ruce a vykročil. Zmítala se v chodbě až narazila na dveře od kuchyně. Napotřetí je otevřela a vklouzla do místnosti. Opřela se o ně zády. Čekala, jestli si oddychne. Vzápětí na to se začali o dveře přetlačovat. Vykřikla. Byla slabší, nohy ujížděly po linoleu a opět uslyšela ten zpěv, chtěla se mu oddat, byl útěchou po které následoval on. Rozrazil dveře, ona uskočila k oknu, otevřela ho a soukala se na zahradu. On ji chytl za nohu a druhou rukou už se natahoval, že ji přitáhne. Vysmekla se, dopadla na trávník. Dalo práci stavět se na nohy a přitom utíkat. Proskočil oknem za ní. Schovala se v kůlně, vyrazil dveře a táhl ji k sobě. Vysmekla se a utíkala dál do nekonečné zahrady. On běžel za ní. Ona se schovala a on si ji našel.


         Z podlahy půdy v jejím domě, trčely parkety. Uprostřed, mezi nimi, ve tmě, která halila ono tajemství, byla vyležena díra. Díra ve tvaru mužského těla. Těla, které bylo zabito. Zabito násilnou smrtí, pohřbeno a pak vražedkyní zapomenuto.

 

 

 

Konec



Poznámky k tomuto příspěvku
the_dark_side_of_me (Občasný) - 24.3.2006 > naštěstí tam byla ta poslední věta, jinak jsem měl celou dobu pocit, že mi něco utíká...což byl asi záměr(:
hezké.
Body: 5
<reagovat 
 Balcarka (Občasný) - 24.3.2006 > the_dark_side_of_me> 

tak tak :)

díky


<reagovat 
Lola (Občasný) - 24.3.2006 > líbí
Body: 5
<reagovat 
 Balcarka (Občasný) - 24.3.2006 > Lola> díky
<reagovat 
Regio (Občasný) - 24.3.2006 >
Body: 5
<reagovat 
 Balcarka (Občasný) - 24.3.2006 > Regio> oh, díky :)
<reagovat 
Lenki (Občasný) - 25.3.2006 > Jo, proč ne
Body: 5
<reagovat 
 Balcarka (Občasný) - 25.3.2006 > Lenki> jo, tak dík :)
<reagovat 
Bell (Občasný) - 25.3.2006 >

No parkety na půdě ? Asi to byl nóbl barák. "Čupla" to mi tedy nezní (tak si trhni, že jo), ale příběh jako takový dobrý moc dobrý. S tím tématem by si chtělo trochu pohrát a "vyladit". Tak. 

 

byla vyležena díra - v kontextu to zní blbě


Body: 5
<reagovat 
 Balcarka (Občasný) - 25.3.2006 > Bell> díky za přípomínky, snažím se s textem vyhrát, brousím detaily, vyměňuju slova, mažu celé odstavce, když na to příjde. V poslední době mi mé povídky ale příjdou strašně chudé a nicneříkající, chystám se na něco většího a už se na to moc těším :)
<reagovat 
 Lenki (Občasný) - 25.3.2006 > Bell> 

Parkety na půdě jsou snad normální, ne?


<reagovat 
 Bell (Občasný) - 25.3.2006 > Balcarka> Ono napsat povídku pro Net, aby byla krátká a někdo to vůbec přečetl je dost těžké. A to přepisování je normálka tvůrčí proces. Pak to uložíš k ledu, vytáhneš a přepisuješ znova a pak to někam plácneš a zjistíš, že bys to nejradši přepsala.  Jo, jo, těžký chleba psavce.
<reagovat 
 Bell (Občasný) - 25.3.2006 > Lenki> 

V nóbl baráku jo, že Balcarko


<reagovat 
 Balcarka (Občasný) - 25.3.2006 > Bell> 

mám pocit, že nikdy nic nedopíšu. Když mám pocit, že už něco je a pak to znova vytáhnu, tak bych to přepsala znova, asi bych se upřepisovala k smrti, všechny povídky bych změnila.

jinak s tou délkou pro net, nad tím sem taky přemýšlela a asi bych to nastříhala na pokračování. :)


<reagovat 
 Balcarka (Občasný) - 25.3.2006 > Bell> náhodou tady v Kalifornii to má každý barák
<reagovat 
 Bell (Občasný) - 25.3.2006 > Balcarka> 

To je normální

Nevím čím to je, ale jakmile je tady povídka delší, tak se do toho lidem moc nechce - docela by mě zajímalo proč. Držím ti palce. Obrázky máš bezvadné, neměla bys síly radši vrhnout tam ? Ale když máš pocit, že chceš psát, tak piš

 


<reagovat 
 Lenki (Občasný) - 25.3.2006 > Balcarka> My máme taky parkety na půdě, a o tom, že bydlim v Kalifornii mi nikdo neřek... Kde je chyba?
<reagovat 
 Bell (Občasný) - 25.3.2006 > Balcarka> To pak ovšem chce nenápadně zasadit děj tam, protože tady jsou v barácích wobyčejně wobyčejná prkna. To víš na půdě se šetří, mě by těch 80 m2 parket přišlo na cenu poloviny baráku.
<reagovat 
 Balcarka (Občasný) - 25.3.2006 > Bell> 

mě taky nebaví číst dlouhý sloup písmen, žádný stránky, žádný rozdělení, je to monotóní.

Ono to chce občas i změnu, maluju pořád, ale psát mě taky baví, třeba Susan se bude číst zítra (myslím, že je to zítra) na loretě a to mě hodně těší, možná to byl podmět k tomu, abych začala uvažovat o dalším příběhu.

Snažím se věnovat oběma věcem :)


<reagovat 
 Balcarka (Občasný) - 25.3.2006 > Lenki> váš dům stavěl kalifornský architekt :)
<reagovat 
 Balcarka (Občasný) - 25.3.2006 > Bell> někdo má někdo nemá :)
<reagovat 
 Bell (Občasný) - 25.3.2006 > Balcarka> Gratuluji, určitě se bude čtení líbit
<reagovat 
 Bell (Občasný) - 25.3.2006 > Balcarka> Nebo třeba Lenki prošvihla stěhování  a teď se diví.
<reagovat 
 Lenki (Občasný) - 25.3.2006 > Balcarka> 

No, architekti většinou jen navrhují, ale ti kalifornští jsou určitě tak šikovní, že zvládají obojí. Věřím Ti, určitě to bylo tak


<reagovat 
 Bell (Občasný) - 25.3.2006 > Balcarka> no je faktem, že v našich krajích většinou nemají - asi mě to zarazilo proto, že já tam mám nehoblovaný prkna a když pro něco lezu, tak se vrátím s minimálně jednou zabodnutou třískou. Doufám, že jsem ti nezhatila tvůj tvůrčí záměr, protože jinak jak jsem řekla výše, je to dost dobrá povídka.
<reagovat 
 Balcarka (Občasný) - 25.3.2006 > Bell> 

díky :)

ikdyž nedávno sem si tu povídku četla znova a už bych tam některé věci zase změnila:)


<reagovat 
 Balcarka (Občasný) - 25.3.2006 > Lenki> určitě jo
<reagovat 
 Lenki (Občasný) - 25.3.2006 > Bell> Tak mě na to příště upozorněne aspoň pár minut předem, ne x let potom
<reagovat 
 Balcarka (Občasný) - 25.3.2006 > Bell> no já myslela prostě tady ty latě, ale ono se blbě popisují nehoblované prkna, parkety mi přišly vhodnější :)
<reagovat 
 Bell (Občasný) - 25.3.2006 > Balcarka> Pro tu strašidelnou atmosféru určitě. Vykašli se a to, je to prkotina. Neměla jsem to psát a nikdo by si nevšim, ani bystrá Lenki. Pohoda
<reagovat 
 Balcarka (Občasný) - 25.3.2006 > Bell>  přesně pohoda
<reagovat 
Emmet_RAY (Stálý) - 30.3.2006 > stylistika - např.: "Jen tak tam stála, nečekala, že se něco stane. Jen tak stála a v mysli otevírala zaprášené krabice vzpomínek na něj."

jinak je mi celkem jedno, že na půdě jsou parkety, vadí ma samotná půda, kterou jsi už v podobném duchu takto zasadila do některého ze svých příběhů, a těžko bude pořád dokola fungovat syndrom "tajemství skrytého na půdě"




Body: 3
<reagovat 
 Balcarka (Občasný) - 30.3.2006 > Václav Mráz> tahle půda vznikla dřív než tamta, ale v konečném důsledku je to jedno, že. Příště zabrousím třeba do sklepa, hehe nebo do půlnočního lesa. :) Dobře díky za reakci
<reagovat 
WhiteShadow (Občasný) - 9.4.2006 > Inu tématicky opět podobné té povídce , která tu ne tak dávno pěkně zabodovala..Vypravěčství, atmosféra, sloh, styl, poutavost..to vše je na velmi vysoké úrovni..
Doporučení si jen o fousek nechám, protože to vysvětlení zmizení toho přítele nepovažuju za zcela zvládnuté..viz.-"Ale co se mu vlastně stalo?" na začátku a pak spěšný bezkontextový závěr.
Jinak skvělé dílo. Drž latku dál hodně vysoko. S pozdravem Stín.
Body: 5
<reagovat 
 Balcarka (Občasný) - 9.4.2006 > WhiteShadow> 

díky stíne

PS: chystá se další povídka o Susan


<reagovat 
Vihar (Občasný) - 12.5.2006 > Dovětek vyškrtnout, strhává z povídky všechno to nejkouzelnější, a tím je bezesporu tajemno. Stejně všichni od prvního odstavce ví, kdo a proč je pod těma parketama na půdě,

krásně spojuješ prostředí s niternými prožitky
"...Zpráchnivělou střechou sem proudily teplé paprsky slunce. S úctou vstoupila do mysticky působícího prostoru, zavřela oči a nadechla se. Cítila spousty prachu, cítila jeho. Oči zůstaly stále zavřené, ale řasy se začaly mokřit od slz. Jemné posmrknutí se ozvalo v prostoru jako zavolání. Dodala si odvahu a oči otevřela, pevně skousla čelisti a polkla...."

nebo "..Jen tak stála a v mysli otevírala zaprášené krabice vzpomínek na něj..."

a to výtečné symbolické propojení vnějšího jednání s niterným prožíváním: "Svěsila hlavu a zavírala za sebou dveře."

"Z parket zbyly třísky obracené k nebi jako květiny ke slunci." příznačný příměr.. "

...Zatím nejlepší povídka, co jsem zde četl..

-
Vytknout se dá krom závěru, který povídku zazdí a přenese tak trošku do police rodokapsu, snad jen několik nedotažení ve stylistice:

"Rozkládala se zde díra"

lépe (třebas): Ve středu rozkvetlé louky/květu třísek vonících čerstvě štípaným dřevem zela temná díra zvíce dvou metrů. Její oči se marně snažily dohlédnout na dno té studny temnoty, pakliže nějaké vůbec měla.


"..ale nedávala to okolí znát. "
navenek se snažila zůstat klidná..

"Uvnitř postavených prken se upelešila tma. "
Vzhledem k situaci bych se nestyděl napsat: Tam někde, hluboko uvnitř ztopořených prken trčících do napjatého ovzduší plného v slunečních paprscích jiskřícího prachu zvířeného dívčími pohyby se nadrženě chvěla jeho niterná pulsující čerň.."

-

a vůbec nej je "Zakopla o své vlastní nohy,"
ukládám si a tisknu, opravdu dost dobrá povídka, a navíc ty tvoje povedené fotografie co jsem shlédl těsně před jejím přečtením,..
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 Balcarka (Občasný) - 12.5.2006 > Vihar> 

s tím koncem, sem se bála aby to lidi pochopili, tak sem měla snahu to vysvětlit. Jinak si ode mně, přečti ještě Susan, zajímal by mě na to názor.

Některé tebou napsané formulace jsou na mě osobně až moc básnické, spíš mě to táhne ke stručnosti.

díky, že si se stavil :)


<reagovat 
Vihar (Občasný) - 15.5.2006 > já a básník.. hé,hé.. mě básníci mají v oblibě jak skelnou vatu zadřenou pod sliznicema

stručnost a strohost.. já se rochním v košatinách, v sebetitěrnějších podrobnostech křížem krážem roztahaných vnitřností popsaných prožitků.. jen tak se mohu vcítit do vylitého nitra druhého s co nejmenším zkreslením.. nahlédnout do každičkého autorova zákoutí.. ne, nemusíš se bát, rozhodně nejsem šmírák, avšak jen skrze dlouhé rozborné popisy uvnitř mne může autor skrze svoji tvorbu oživnout a žít coby odraz v zrcadle mého vlastního Já.

navíc tahle povídka je skrz naskrz prostoupená archetypy mezilidských vztahů i klasických reakcí na typické prožité situace

není zač, našel jsem tě čirou náhodou.. a jsem tomu rád
<reagovat 
čtenář Berenika - 31.3.2007 > Myslí, že si vedeš dobře. Tvoje povídka „Půda“, mně dovedla při čtení udržet v pozornosti a zájmu od prvního do posledního písmene. Většina čtenářů, věnovala pozornost tomu, kde se vzaly na půdě parkety, mělo by ti být mementem nepodceňovat věrohodnost. Svědčí to o tom, že všichni, kteří se k tomu vyjádřili, při čtení také přemýšlejí. Nebyla jsem výjimkou, také mně to napadlo.
Bylo by to možné v déle neobydlené tzv. půdní vestavbě. Ovšem to by se setřela veškerá romantika a tajemno a také by do takové místnosti asi těžko pronikaly sluneční paprsky zpráchnivělou střechou.
Ono není lehké používat neotřelé výrazy pro věrohodné vyjádření atmosféry daného příběhu. Mimochodem „vystřelování parket jsi popsala dokonale. Taková promočená parketová podlaha, která po nabobtnání změní svůj objem natolik, že je ji těsný prostor pro ní vymezený čtyřmi stěnami, takže doslova exploduje, dovede pěkně zdemolovat místnost. Nechť tě tato poznámka neuvede v omyl, že jsem stavební technik.
Vzhledem ke svému (předpokládám mladému) věku se mi povídka jeví jako evokovaná vlastními zážitky či zkušenosti. V podtextu si uvědomuji autora. Tím netvrdím, že to musí být zkušenost fyzická. Stačí zážitek, podnět. Někdo zmizel z tvého života. Trpíš tím a na druhé straně bys ho nejraději zabila.
Co se týká tvé výtvarné tvorby, jak to stačím sledovat, umíš se dívat (fotografie). Grafika je na můj vkus a povahu trochu morbidní, ale ono se to dnes nosí.

<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + jedna ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter