Zde končí svět a dál už předou lvi.
Pánovitá věž se na okraji zmítá,
obitá útesem, o nějž tříští se vlny
Dál není nic, snad jen přelud,
který se odrazí jak billiardová koule,
a vrací se zpátky skoro stejnou rychlostí
Je na čase shodit kros-nu a nadechnout se
Ucítíš slaný písek, step i pláž
a než se obrátíš a vyrazíš ke svému vozu,
který tam stojí jako nablýskaný papaláš
zbude ti už jen zapomenutý menhir a vztyčený prostředník.
Je čas nasednout a jet
máš před sebou stovky kilometrů
cest, které někam vedou
kde mají též hezké hřbitovy
a kohoutky, které kapou.
|