|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Stála na rohu a splývala s okolím,
okolí bylo záhadné, krásné,
tráva byla ve svitu zlatá,
vypadala jako vlasy, v lehkém vlnění,
stála tam a toužila po hřebenu,
v záři slunce s kalnýma očima,
pohrávala si s prameny,
ale ruce byly prázdné, vlhké,
nesvíraly to co viděla jen ona,
v prázdném ránu toužila pozvat život,
stála na rohu a laskala vlasy, chtěla nic než zítřky,
dny prostého bytí,
stála na rohu a slunce pálilo do lebky,
stála tam se svou rakovinou.
|
|
|