Svítá dnes nad námi pro nové ráno

září hvězd na sněhu, rdí se mi k vůli

zaštěkl k Měsíci toulavý Cyrano  

jeho tvář bezedná v stříbro se půlí.

Na stolku peněz tmy, pár zlatých Guinejí

ve váze růže spí z býčího zápasu

venek je šedivý jak popel z Pompejí

my uvnitř sami jsme shoření do pasu.

Z rámů se dívají studené oči

noc je rtuť tajemná okenních skel

v ní mrtví vidí se a spolu tančí

než světlo tichounce vezme jim těl.

Jsem ráno jen, modrý sen chrp

a jaro a léto, podzim a smrt.