Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 29.3.
Taťána
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

13. číslo časopisu...červen 2006

1.Titulní strana - toto číslo je optimalizováno pro rozlišení 1024x768
2.Na vlnách OSSH - slovo úvodem
3.Achillovy múzy - Swedish_nigg
4.Výběr foto
5.Za obzor vertikály - ruský básník Igor Pomerancev
6.Výběr z výtvarných děl
7.Tož ten... Brdéčka - povídka Dědci od Anah
8.Incendiary crime - pokec s Maxem Bubakoffem
9.Trable v Joeyho preclíkárně - kapitola z Quewoodu Maxe Bubakoffa a Pierra Bosqueta
10.Posun od kresby. Kam? - al-ash, profil autora
11.A,B,C,D…F…M,N…Q… nevím. - Truman Capote
12.Výběr z grafiky
13.Rozhovor - Česká centra
14.Tento způsob poezie... 2 - tentokrát pohled kladný
15.Čtyřma očima - dvojrecenze knihy Okolnosti smrti S.H.
16.Čtyřikrát do černého - čtyři krátké recenze na aktuální tituly
17.Posviťme si na ně - tematická stránka
18.Cesta (k) jednoduchosti - foto
19.A já rázem padám do snu - aneb Dmýchejte divadlo na Totemu
20.Totem živě - tentokrát v Jindřišské věži
21.Čínská tečka
22.Tři barvy - uživatelská stránka
23.Mé nejlepší dílo - výsledky soutěže
24.Autoři - ti, kteří porušili třinácté přikázání
12.číslo   
 13. 
   14.číslo

               

  
  
 
 

Stránku připravil: egil

 

Martin Poch (*1984 ve Slaném), na Totemu znám pod nicky swedish_nigg či běhařovská_lhářka, v současnosti žije v Praze, studuje FFUK; čte velmi, píše neméně, hraje basket a bojí se pavouků. V malé kavárně v centru Prahy, kde jsme se sešli k uskutečnění našeho minirozhovoru, sice jeden pavouk byl – jakýsi stromovous nápadně se podobající astrologovi Messanymu a sedící ve ztemnělém rohu u věšáků, nicméně z něj strach Martin neměl, takže nic nebránilo tomu, abychom začali.

___________

 

 

V souvislosti s tvojí poezií jsem už několikrát slyšel adjektivum “divná“. Takže se ptám – proč píšeš tak divně?

Vezmi si například tohle: "O hněvu Achillově mi zpívej, ó Múzo."  Není na tom něco divnýho? Ostatně – píšu tak, jak mi péra narostla. A nebo: "V remízkách..."

Co to plácáš? Tak jinak... O co ti v psaní jde?

Dobrá otázka. Většinou, když se mě takhle někdo zeptal, věděl jsem, že mu nejde ani tak o odpověď, ale spíš o tón, jakým mu na to odpovím. A většinou jsem taky odpověděl dost divně, nepřirozeně: "Promiň, já se neperu, klidně si to vezmi."

A co očekáváš od čtenáře? Spoluúčast?

Asi aby mě nezmlátil?
 

Duchaplný a vtipný – jako vždy... Co ti chybí na Totemu, jestli ti tu vůbec něco chybí?

Právě pluralita těch tónů, ani ne tak co do obsahu, ale pluralita v tom, čemu třeba Novalis říkal magie jazyka.

Upřesni…

Podle mě to není nějaký způsob psaní, jak si určitě myslíš, ale spíš univerzální romantický princip napříč epochami. S tím souvisejí pro mě zásadní otázky práce s časem a prostorem. Vždyť jestli někde něco zazní, zazní to taky někde a někdy,

i kdyby to mělo být nikde a nikdy. A s tím souvisí to, co bych na Totemu klidně i oželel – něco jako adorace výpovědi, která vyznívá ne na prázdno, ale z prázdna, tudíž nevyznívá vůbec. Jakoby sis z nějaký výstavy pamatoval jenom názvy obrazů, ale ne obrazy. Anebo si pamatoval sokly, ale sochy ne. A i kdyby ta skulptura byla obráceně, socha na místě podstavce by byla nanejvýš důležitá! Teď ale mluvím strašně obecně, ve skutečnosti je to ještě horší.

Nepochybně!  Z čeho čerpáš?

Das ist natural – z pole, z basketbalových hřišť, z líčidel, z dotyku od holiče. A hlavně z AZ-kvízu junior.

Inspirace?

Ja, mann, invokace, iniciace – jako v reklamě na špagety: nechtěné políbení, nedorozumění, díky kterým se pak vyhýbám takovým fyzickým kontaktům, protože líbat se s televizí není ono, a to hlavně tehdy, když ti to zrovna někdo přepne z Predátora, který právě říká: "Ty máš ale pěknou držku!", na Sama doma, kde zpovídají Sámera.

 

Dík za divnej rozhovor!

 

 

 

undefined

poch!

 

 

.. a na závěr tři texty Martina P. – první je letitý (starý cca 2 roky), druhý pak novější a třetí je starý cca týden:

 

 

Čas dialogický

 

Upíječ šery připil si na zdraví
    právě když se jeho veš
    úzkostlivě objímající svůj vlas
    Hltavy

 

převlékla za druhou z ruk
    za klíště, co verš
    je měch ten suchý

 

a opona červenejší než modř

        hrnula se roz

 

        vstoupilo klíště pod obraz:

 

  Druhý král ví, že je král ?

 

    kolik krve plove ve víně !      ozval se divák

 

  To nevím, jen že kdosi
         zatloukl v sudu utopence
         co říhá

     jako Koněprusy ?

 

 

 

Úvaly

 

 I

 

    Pojď, řekla jsi -
a už to stačilo by noci
    aby byla zamlklá
jako socha, socha v polích
    které Stokrát slíbil
    nový háv
a stejně ostrouhala

 

oči odvrátila od příprav
na zásnuby a zlomila si ruce
         žena
jak jí říkali ti
    kteří přísahali na počasí

 

dobře, že nepřišli
byli by je tu pak našli

    k nohám

 

 

 II

 

 

    Pojď, budem kamenovat růži
taková je naše láska
    že jí sluší i rmut, smutek, žal ...

už to stačilo, aby do ovzduší
vkročila krétská vdova
         žena
jak jí říkali ti
    kteří - dobře, že nepřišli

 

    a tiše, mlč, řekla jsi
dnes dám ti živce

 

ale ano živce
    které nespočítáš!

 

vytáhla růži
a to mi prozraďte odkud ...

 


 III

 

 

    Lehla si -
a už to stačilo by noci
    aby v pouhé louži skryla déšť

 

    kdybych za ruku tě vzal
lehla bys vodou
    jak se zpívá
a já - flétna pro přídechy

 


 IV

 

 

    Lehla sis a růži -
už to stačilo by noci
    jak se zpívá

položilas na hladinu
    u níž Narcis bledý
natíral, co kdysi býval hlas

 

    Pojď, řekla jsi
a už třásl se ti vaz
  mě   váha

 

 

 V

 

 

    Taková je naše láska
že růže? ne
růže tam nebyly

 

ale ty živce
             jsem nespočítal!

 

podalas mi ruku, já ji vzal
rosa padla na úval

 

 

 

 

                        Vřídlo

 

                          I

 

                         Bylo jaro - hejno pávů na bulváru
                           vychrchlalo pyl
                         na účesy těch, kdo pod nimi
                           podél výloh parfumérií - vis naturae
                         šli s dobou

 

                          II

 

                         Bylo jaro - plemeno koloristů se vlámalo
                           do skladu v suterénu kliniky
                         v které vyháněli ostudy a trému z dolních partií
                           až do dobrovolné ordinace
                         kde léta masíruje "cynik" slepá střeva davu
                                       (brázdícího kolonády varů)
                         a z hromady amputovaných údů
                           slepuje si větroně z dlouhé chvíle
                         jež na tvář jako koně celuje

 

                         a pak je po hlavě pouští dolů do hlubin
                           jakoby močil do studny
                         jak je hluboká, a tudíž
                           dá-li se z ní pít

 

                          III

 

                         Až jednou na jaře si, otužilý
                           při čtvrcení
                         místo plynu pustil plyn
                           do pohrudnice, z níž živořil

 

                         na stolku pak prohrábl dlaní
                           čtyřhlavý stehenní sval
                         jakoby vískal femme fatale -

 

                         za pár dní už jí daroval náruč

 

                          IV

 

                         Tlaková výše - nejníž v kaluž steklá tuž -
                           a už zase!
                         vyprsk zvrácený nákres
                           dolní poloviny svalové soustavy
                         který vybarvuje zuřivá růže
                           před zraky bledé tribuny na povrchu
                         kde se v sedě srkal mošt
                           co vybyl od vánoc

 

                          V

 

                         Propukly černé neštovice!

 

                         rozevřely se póry, jizvy, pupeny
                           a loupala se kůže publika

 

                         v suterénu přitom padal strop
                           a než kyvadlo -

 

                         to ji radši svalil na znak
                         a surově svým pyjem
                         na dně studny zabil

 

                          VI

 

                           Ne, nedá se z ní pít
                           když chceš slyšet křik

 

                         - to bylo krédo
                         na rtech padlého
                         čtyřikrát

 

 

  

                                                                                                                     Egil


  
     
                                                   
Předchozí stránka   
   Následující stránka

 
 

Copyright © 1999-2005 WEB2U.cz
Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.


free web hit counter