Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 22.5.
Emil
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

14. číslo časopisu...říjen 2006

1.Titulní strana - (unseen)
2.Úvod - (Naty)
3.Tiskový mluvčí své múzy (rozhovor s šedé) - rozhovor s šedé (egil)
4.Foto - (xmark)
5.Jsem obětí virtuálního paradoxu - rozhovor s backem (Václav Mráz)
6.Bůh jako byznys - (Quotidiana)
7.Čekanka Učekaná - rozhovor (Oplatka)
8.Divadelní kus od Petra Jonáše - (ztratila)
9.Výtvarná díla (výběr) - (Esencia Smrti)
10.(Hodný), zlý a ošklivý - Naty
11.Konejšivý stisk ruky... - poněkud osobní recenze (Kelly)
12.Dům čtyř světů - (Martin)
13.Ukázat cestu - pohled do světa dětské knihy (Niki Zdražilová)
14.Grafika - (Esencia Smrti)
15.Cesty na Totemu - tematická stránka (Naty)
16.Foto - (seth)
17.Totem živě - (Kelly)
18.DEN POEZIE - (Martin)
19.Bývají dívenky jako led... - uživatelská stránka (zirael)
20.POHYB = ŽIVOT - co v tištěném časopise nenajdete (Naty)
21.Autoři
13.číslo   
 14. 
   15.číslo

               

  
  
 
 

 

 

 

bývají dívenky jako led...


 

Jako matná víra ve tmě 

anděl ved mě

ožralého do hospody

ve dne

 

(tichotam  motto) 


 

 

            (traktorysta – bývají dívenky jako led)


 

Pozítří              uříznu ti růži.

                         Budeš si k ní vonět,

                        vždy, když budeš vstávat.

 

       Zítra               vyřežu ti koně.

                         Tak jak budeš pískat,

                        bude on ti skákat.

           

Dnes                seřežu tě milá.

                         Že nemůžeš přestat

                        jiným sebe dávat.

 

 

 

(abbé - sobotní odpoledne)


 

 

       (antmix – bez názvu)

 

 


 

AKT PRVNÍ

skoro prázdná místnost. za vyskleným oknem cvrliká ptáček. ona - leží na zádech a okolo krku má leklou rybu. dýchá, cení zoubky a občas jimi zacvaká. on se nad ní sklání a líbá rybě rty. při odbíjení hodin si křupe klouby.

 

AKT DRUHÝ

jeho srdce tluče. na poličce nadskakují hrníčky. stěna místnosti se bortí. snaží se jí rozepnout pionýrskou košili. marně. prsty se mu třesou. nechce povolit. líbá rybu. nakonec vítězí nad košilí. jeho dlaň pod ní vklouzne. tápe po kůži a hledí do stropu. ona cvaká zoubky.

 

AKT TŘETÍ

za zborcenou stěnou vidíme poletovat druhého ptáčka. cvrliká. on již nehybně svírá její prsa a neví, co dál. ona stále cvaká zoubky. ryba jí sklouzla z krku. dole přes ulici tuberák Machek napálil míč. vletí zbořenou stěnou na jeviště a posléze odskáče mezi diváky. Machek hlasitě odchrchlává.

    (panáček Bierhanzel…a já rázem padám do snu)


 

 Ráno své zmuchlané ornamenty
lepí do směru ptáků.
Jste jen Kladno a ty,
jenž pliveš. Vajgly na autobusáku.

Asfalt je tetovaný, taky.
Přibrala trochu v bocích,
ale když kotví mezi paneláky,
musí chtít, neboť v noci

cosi v ní chce muset.
V učňovské cukrárně za hotelem
jsou nakřivo špičky. "... nepřišel?"

Má lásko - dneska neustelem!
Zas přejíždíš prstem v autobuse
zapomenutou jizvu na břiše.

 

 

 

(ondřej kern kladenská)


 

 

 

                      (toono..d.v.m)

 


Loupá se kůra střechám - voní les
Parohy nasazené na kůl rozcestí
Zbloudilá střela do zad žab
                                   Nezazněla

 

Na dráze posunují vykradený vlak
Zobcová flétna ťala do dásní
Na mříži z věže sebou vrhá vrah       

 

Až v zabitý záhon předměstí –

Úhlava, Úslava, Radbůza, Mže

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

   (swedish_ niggpo směru závětří)


                

Se sběratelem mokasínů v divadle:

          Nedáte si slečno kostku bujonu?

Ne děkuji měla jsem už dvě...

          Nedáte si slečno půl kostky bujonu?

 

S vyběračem daně za sníh

ve foyer obecního domu

           Nedáte si slečno trochu styku tělesného ražení?

Ne děkuji už jsem dnes dvakrát byla

           Neodmítejte slečno kostka bujonu se vždycky hodí...

Tu ale přeci má ten sběratel

            Nevěřte na masky slečno muži jsou většinou stejní

             jen pořadí stejných prvků, které nabízejí, se občas liší

 

 

 

(luxia s muži)


 

 

 

                      (toono - ..l.p.)

 


noci jasná

jasnější prádlo

košilička ze lnu

láska sprchuje se savem

zpoza oken alkaloidy

kde potřebuješ se schovat?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  (Ignác Vikanoci jasná) 


 

 

brloh byl samá štěnice

                                                                             a ta káča se divila,

                                                                             že přišel zrovna chocholatej

 

                                                                             tak sem vytáh stříkačku

                                                                             a jako boží očko povidám

                                                                             ať se kouká ohnout

 

                                                                              a koukal sem

                                                                              jak ty prachy fofrem šlohnout

 

 

 

(chocholatej na obchůzce)


 

 

 

                    (toono - ..tak)

 


Nahlížím do dívek, které polykají

kostky červené řepy.

Mají ústa, jako řezy od srpu

hemžící se zbolavělou dření.

Jako by jim někdo posrážel

setbu zubů něčím ohavným.

Jako by je nutil kloktat

z měchu teplé krve hovězí.

Jako by je kdosi přepadl a škrtil.

Jako by jim byla nepříčetná zima.

Jako by ty dívky polykaly

kostky červené řepy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  (T24 dívky, které polykají)


 

…a led, jak známo, taje…

 


 

viděl jsem bílou šíji

a kousek pod zády

dva ďolíčky

a níž dva půlměsíce

a dole květ čínské zahrady

 

 

 

hodně cest míjelo se prachem

mechem zarostl ukazatel

a pod nohy kameny a střepy

              poutníci s planoucími batohy

házeli            i hloupě odhodili přepych

dvojice                        a dál zůstali slepí

 

 

moře popela bylo v popelnících

    a příliš bílé na dívčích lících

život se topil pod pěnou

- pivo             ten Balaton

jen burácel

               a prohlásil se odměnou

      prázdnin a prázdných cel

 

 

po ránu hrály vlasy na hřeben

vypadat             to mi dovedem

                 pod ledem doby jisté

          chyběl by spád i vodě

          pramenící z Alp

panny nezpívají čisté

kastráti mají lepší alt

přec slyšte!

 

 - já dnes mám sladký part:

 

 

viděl jsem bílou šíji

a kousek pod zády

dva ďolíčky

a níž dva půlměsíce

a dole květ čínské zahrady

 

 

 

(Václav Mrázdnešní vzduch voní)

 

 


 

 

 

 

                          (toono..v.n.a.l.z.k.l.)

 

 

 



 

 

 

 

 


  
     
                                                   
Předchozí stránka   
   Následující stránka

 
 

Copyright © 1999-2005 WEB2U.cz
Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.


free web hit counter