Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Úterý 8.10.
Věra
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 
14.číslo   
 15. 
   16.číslo

               

  
  
 
 

 

Osobní pohled na  AKTY  Marie Šťastné

 

 

 

Za většinou z básní Marie Šťastné vidím fotografický obraz.

 

Ale kdepak, ani trochu statiky.

 

Ten obraz se okamžitě stává trojrozměrným a někdo na něj nalije kýbl barev, které se vzápětí rozmístí na místech patřičných i nepatřičných, a všechno se to dá do pohybu a já jsem uvnitř a dohlédnu až za obzor a když vystoupím, zůstane ve mně kupodivu pocit klidu, jen s nepatrnou ozvěnou vědomí, že jsem právě prošla mlýnkem na maso a zůstala jsem celá.

 

Jako by texty té křehké dívky (alespoň tak na mě autorka působí) byly zvláštní lupou i kaleidoskopem, který nám dovolí podívat se na věci kolem nás tak, jak jsme je dosud neviděli.

 

Nemám ráda dělení poezie na mužskou a ženskou, ale ve spojení s Akty Marie Šťastné se výrazu ženská poezie nemůžu vyhnout.

 

Není to jen jejími dívkami, tou převlékající se uprostřed ulice do krepdešínových šatů, ani tou s červenými vlasy, která se směje a pod prsy je čarodějka a na břiše krasojezdkyně, ani ženami, které nasliněnými prsty hledají v herbářích laskavec, aby jim bylo dobře, a od hlavy až k patě obrůstají mateřídouškou, tím bolehlavem pro plné náruče, či ženami, chtějícími zarazit ruce hluboko dovnitř, roztrhnout si břicho bez krve, ve stisku i laskání zarazit se do sebe samy, vyronit se z ran a neubýt.

 

Je to i jejím vnímavým pohledem do světa mužů, kdy z neslyšeného zvuku třískání domovních dveří, odepínání koženého pásku s kovovým koncem, lehkého ťukání o knoflík, ví, i otočená zády, k čemu se oslovený chystá, i to jak dokáže popsat s úspěchem lovený levou rukou za zády mezi prsty zachycený utajený hvizd.

 

Je to především jejím velmi osobním způsobem zprostředkování pocitů. Za mnohé si dovolím citovat alespoň dvě básně:

 

 

 

* * *
Spíš bych jedla
než vymýšlela tresty
pro uprchlé milence
úhybné manévry se rozplývají
v chutích
a v dotecích
plynulost celku se přelila
do mých rukou a nohou
a stala jsem se neschopnou
pokračovat ve hře


 

 

 

 

* * *
Dlouho jsi neohrnul ret
a nechytil mě za vlasy

 

Voskovky ve všech barvách
na dětské kresbě
napřažený prst
a otisk rtěnky

 

Mám všechno v paměti
už dlouho
jsi mě nekousl do ramene

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kdybych tu chtěla zveřejnit alespoň část básní, které mě ve sbírce Akty výjimečným způsobem oslovily, určitě bych výrazně překročila autorský zákon. Pokusím se jich tedy jen pár vyjmenovat, podle názvů uvedených v obsahu. Bezesporu by k nim patřily:

 

(Už na tebe nemyslím…)
(Abych mohla do úst nabrat…)
(U dvou stolů dvě řady zubů…)
(Budeš se lítostivě ukapávat…)
 
A kromě dalších, samozřejmě Válka s tím úžasným zakončením:

 

a uvařím kávu
černou
silnou
spokojenou až po okraj

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ve svých Aktech, jako by autorka svlékla dívky a ženy ze šatů prostých i parádních, smyla jim líčidla a nechala nás nahé v nevšedních situacích všedních dnů stát modelem pro odhalení vnitřních zákoutí a tajemství.

 

Snad mi autorka odpustí na závěr malou hříčku s našimi jmény.

 

Marie Šťastná na mě působí šťastně a po přečtení jejích veršů zůstávám já, Černá, silná a spokojená až po okraj.

 

 

Nataša Černá (Naty)

 

 

Fotografie Martina Pospíšila (MPosp) z autorského čtení v Literární kavárně v Řetězové.

  
     
                                                   
Předchozí stránka   
   Následující stránka

 
 

Copyright © 1999-2005 WEB2U.cz
Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.


free web hit counter