Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 18.11.
Romana
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 
 
 

 

Etuda č. 7


Unaven diskuzemi - četl jsem v paprsku slunce 7,05

oranži sříbrná, žízníš po ohniváku ptáku stromu inkoustu

klid chladí vznešeně kolénko trávy, listu, květu mizícího

po anglicku východem k jižním lagunám

nemálo tuše dávám souvislostem triangulační poučení

abych pochopil podmínku kuropění vzhledem k diskuzím a hodině a skleslosti ducha nesvatého

chtěl jsem psát amen ale blbost

jen 7,15


24.9.2005

 

 

 

Bez racků


Útes a květiny

spojuje jeden obraz –

že někdo mluví

z loďky u břehu

 

stíny slov svazují

cípy vůní

zavátých málem

příbojem

 

rostl pocit znaku

"ten" s čepelí mi však sdělil

že odeslal ho domů

neb mi není vlastní

převyšuje okolní objekty

o nichž málo vím

 

hvězdám přísluší

neklidné vlny

patřičně žhavé

 

motýl zasvěcuje písek

času vzpomínek

 

bradla


29.9.2005

 


 

Bez motýla


Zabijte posla

prázdné dlaně nenesou

ani za nehet

 

ať zkálí racek

útes a květiny,

místo pádu

lampy plošiny kopule majáku přístavu pevniny

 

tečka někdy

nosí štěstí


30.9.2005


 


Můj nočník


Je to dávno

vlastnil jsem nádherný nočník

porcelán chladný

zvoníval kouzelným tónem

sedaje na něm

nadšeně řídil jsem proces

technologií

maně vnímaných

 

za okny kvetly

kaktusy v obrovských úžasných džbánech

cibulky vůně

kuchyní na písni ránem se nesla

pramínek zurčel

fontána jásala uprostřed léta

z obrázku smálo se mi

okaté slunce


1.10.2005


 


Amokiální


Rozmlátím láhve

ať si koupí jiné, není nikde psáno

a pryč

a pryč

 

převrátím židle

do konvičky kopnu, pozabíjím kočky

a spát

a spát

 

pryč a spát

 

je hnusnej den, potřebuju řvát

někoho zbiju, nemá se blbě chechtat

vyhodím oknem ven, už ani sten

pro samou krev neslyším zpěv

pliju po stěnách

 

železnou tyčí naporcuju stůl

zapálím knihy, nádherně shoří snad

do háje s modrým sklem a tady máš

ze všeho hnůj a ještě teď

džbánky roztřískám

 

poleju čajem

plavovlásku s růží, servu bílé krajky

a pryč

a spát


22.11.2005


 


Příslovečná místa


S čím hraničí věčný sad sladkých možností?

zahradník bez oddechu kreslí

za příslušné paravány někam do kouta

mozajkové střípky do zrcadel bledých

 

ó, sem tam vyrašily koflíky cínové šedi

mnohomluvní zápasníci tiskli tlačítka

 

jé, třipytily se mandle v křišťálových miskách jara

naplněných chutnou hořkostí rašení

 

ó, portálový jeřáb usadil bystu lišáka

plánovitě umístěnou na Náměstí vepřového trhu

 

jé, paraboly antén sypaly hrušky, jablka

mezi občany jako rohy hojnosti mírné

 

ó, útěk všech housenek spasil motýly

jeden, druhý, třetí se rodí pod mostem

 

jé, kávová zrnka máků nesou kroupy tíhy

ledových míčů padajících mezi rozrazily

 

výletník, jenž bez oddechu trmácí se v domech

poodhalil věčný sad uschovaný za městem

teď spí, sní sen mnohoamorfních proměn

mozajkovitý, mozajkovitý – vitý v prosklení


28.11.2005


 


Soustředná


Nespěchám

kypí někde jinde

spousta změn – ať

Plejády zrozením

matou stejně názor

na původ druhů vět

 

až někdy jindy

prohlédnu se zájmem

mřížové bludiště

mezivětí

tam každá pavučina

hlídá svůj prostor –

zatočím libovolnou klikou


10.12.2005


 


Vyznání


Chybíš obecným prostorům

ale jsi celkem souvislá

okolní prostředí způsobilo

(a ještě činí) daleké vášně

 

ač jsi a nejsi

planu, neplanu

přes všechno hraničím

promítnutím tebe

 

disponujeme plynným závojem

říkáš

skupenstvím

představ si políbení

 

že fantas erotiky

pěstuji zkušeně

ani šestidimenzní vagína

mne neukojí

 

30.1.2006


 


Krystal samaritánský


Něco zaválo plochu

(víc matné než ostré)

vůně měkkého světla

zdála

 

svazek patrných

pomáhá trochu

bdít prázdnem prostoupen

i šedou svíravostí

 

prý maže záznam jenž možná

vsakoval;   a navíc

okrouhlým vějířem změn

poruší

otvory přivolaných ne


12.2.2006


 


Amorfní krystal


Soustředné kruhy uzavřou hroty

výkřik vlastnící okolí ztichne

         jen občas náraz, ale

         chladivým klíčí pramínek minulé křivdy

 

hladina

 

odvolej svůj pocit kamene

neúměrnou sochu odhoď pryč

        ať dlaním náleží hledání

        očím myšlenky, vosku laskavost

 

vodám těžiště, které uniká

nejtenčí prasklinou

        následuj

        čeká tě průzračný spánek


14.2.2006


 


Krystal neznámý


Písnička končí

současně začíná

stále vznikají

zrcadla

 

 

když souvislým slokám nevadí kvákání

a samy nejsou překážkou skřehotu,

pak impulz tvoří někde svobodně

kde jiné pazvuky nemají důvod

 

jisté vlnění nese obraz


21.2.2006


 


Posel jihu


Bříza se zachvívá, vane jižní vítr

ptáčata truchlivě poletují

labutí mrtvolky vyšívané jíním

snítkami cypřišku neúnavně zdobí

poslední píseň předznamená kosti

sunoucí dálkou rozložené bělmo

masopust udeřil, dál už ani pírko

spal někde za humny zkázonosné tělo


24.2.2006


 


Úkryt


Učil se, že jednou přisupí

všech 256 odstínů

ale nemuselo to tak třískat

zasraný rachejtle

 

jo, ještě chutná

zednická píseň prokvétající haciendou

ale jaro jaksi straší… nevolnost

 

zakopu nejspíš všechno

kufrů, bedniček, špajzíků

až srdce usedá

kachnička obdrží příbytek –

trezor s nejnerozluštitelnějším kódem

 

spánembohem

králové pitevny


28.2.2006


 


Jozífku, roky!


Lednová Boží muka

jsou velkolepou křižovatkou

 

zahájení

 

kočovný šachista

se odnáší soupeřům

 

rok co rok míří souvratěmi

duha nadosah

 

10.4.2006


 


Nepříjemná zahrada


Břečťan kryje

kamenné tělo cesty /

náhle šachta

dáváš noci vzhled

kruté periferie /

zaorali dům


8.5.2006


 


6.6.2006


Dřevěnou klec okousali zevnitř

obrovské flaksy kryjí podlážku

je ticho, mrzne, zmírá, trčí

nepokoj tepe krutě pomalu

 

 

OI IP POANAL GEH

Q CIAFORI TURBSI

ZIRDO IA – IDON

SOBRA OLPRT

VL

 

HAM SONF

ID HOMIL

OD TELOCH


6.6.2006


 


Letní


Tykvice plná čirého cínu

zrcadlo slunečnic

zdobila silnici

když zrovna hledaly

tři tečny kružnici

spěchaly

rozťaly

tykvici plnou čirého cínu


12.6.2006


 


Naše studio


Jakoby se bránil

myšlence jehel

k tomu sůl a pepř

trýznivá dráždidla

dělitelná jedině

olejovou masáží

 

obřadně propichuji maso

upsán tortuře,

myší labutěnko, odlož řetízky

a přidržuj ten váleček

honil jsem ho vidličkou

 

zasouvám feferonku korunovanou exponentem stenu

(jen zlomek árie včerejšího nářezu)

grilovali jsme sličnou roštěnku


26.8.2006


 


Náčrtek vyznání


Odkopnula jsi

papučky letí

bezbřehá ložnice,kde

ač ouško utrženo a oko visí / hřbet děravý

feromonují sešlapaní zajíčci

dráždí oba – asi ořechy a moč a odér –

i kdyby ti nohy smrděly

až olomoucky navaluji

budu tě zbožňovat


2.10.2006


 


Sedm lyrických částí v libovolném pořadí


Růžoví, nestálost tepe jádrem

 

Zámek nebo kovárna, stále trojúhelník

 

Škoda že míjím počátek okamžiku

 

Zub zubu, pysk pysku, svazek svazku

 

Jaká slast, tvar oplodňuje barvy

 

Kámen a jeho srst, lok oblohy

 

Kupodivu klokotá


11.12.2006


 


Soukruží


I.

 

Kopretiny, koliby, rokoko

nádherný okruh má smysl

pokud kámen, vřídlo, žíravina

nezpůsobí trhlinu

 

II.

 

Osedlal jsem vlastně kolotoč

jenom se mihnou:

sutiny, solanky, žilkované kůže, blány a bulvy

čím rychleji prchám

tím více mne přitahují

 

III.

 

Musím opravit hodiny

častokrát se málem proboří krusta

červivé přítomnosti

přesto dosahuji prstem zubů


14.12.2006


 


Plachetno


Než zapomene pojmenovat kotvu

a obzoru jen bod

dá význam návratu,

zhoupne se naposled:

 

"Ne abys vyhlížel mne den co den

opona nevkouzlí se v moře "

 

jak jiný idol – lodi nemládnou

vrásčitý lak – kal až milosrdný

 

pomlčka, hladina, stisk

pomlčka, hladina


9.2.2007



 

Labutíky


Kalily

žraly oči řas

 

okno míjelo zábradlí, kůly ocelové

tramvají proniknul prostor scény

kousek kumulu, šíje příslovečné,

černé škrabošky

 

to všechno cestujícím

navzdory rozumu

 

to všechno čtenářům

navzdory nervóze


22.3.2007

 

 

 


Raimund (Karel Řičánek, nar. 1952) žije v Brně, pracuje jako strojník v teplárně. Na textilní průmyslovce psal s několika dalšími studenty recesní poezii, k básnění se vrátil kolem r. 1990.

(Odkazy na původní umístění textů najdete pod daty publikování.)

 

  
     
                                                   
Předchozí stránka   
   Následující stránka

 
 

Copyright © 1999-2005 WEB2U.cz
Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.


free web hit counter