Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.3.
Soňa
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 
 
 

 

POEZIE II

 

Na svojí stránku jsem pro Vás vybral několik málo textů, které mě za poslední rok na Totemu zaujaly. Není to výběr reprezentativně průřezový, neboť zde pro to není dostatečně velký prostor. Nicméně si myslím, že i tak se jedná o texty, které na Totemu nezapadly a v době svého publikování sklidily svůj ohlas. Prvním z textů je pjerova Píseň oranžového kouře. Nejedná se o jeden básnický text nýbrž o celou českou část jeho letos publikované dvojjazyčné sbírky: Píseň oranžového kouře – La chanson de la fumée orange. Tento text v mém výběru soutěžil s jeho četnými překlady písňových textů moderní francouzské šansoniérky Brigitte Fontaine, které považuji za neméně zdařilé; nakonec jsem se ale rozhodl pro původní básnický text. Dalším textem je básnička Tři… od nicku vlny. Autorka předkládá jednoduchý moment, který ve svém závěru obsahuje jistý náboj znepokojivosti, jenž mne zaujal především. V případě egila, V chatě jako po vymření, je jakýkoli komentář vlastně zbytečný. Pravidelní čtenáři Totemu vědí, že patří rozhodně k těm nejtalentovanějším autorům, které tu mohou číst. Tato vzpomínková báseň na mne zapůsobila především svými obrazy a jasnou dávkou lidskosti – jako bych i já onoho člověka znal. Trvám od autorky s nickem MiKa a "a srdcia všetkých mužov meškajú v tej istej pustine" od nicku Odpad ve slovenštině uzavírají můj výběr. Tyto básničky stojí na konci jakoby vedle sebe. Jsou pro mne reprezentanty jistého rozdílu mezi ženským a mužským principem. Zatímco MiKa, která tím, že text je napsán v první osobě, dává lyrickému subjektu jasný rámec prožitku - …trvám (já), tak Odpad, svým samozřejmým „rozhovorem s talířem“, se spíše soustředí na pojmenování zkušenosti, která jako by stála v mém smyslovém světě neuchopitelná a nedala se vyjádřit jinak, než právě touto básničkou. Toto je jen malý výběr z mnoha textů, které mne na Totemu za poslední rok zaujaly.

 

drfaust

 

 

 

 

Měsíc

(pjer)

 

 

I.

 

Zůstaneme spolu zazděni

v hradbách s výhledem

do svobodných ulic

Pod hvězdami

Mezi výstřely

Marně se bouříte

cizinci v ghettu!

Váš hněv kámen neprolomí

a slova nesmažou

kresby na popraskaných stěnách jeskyně

Při tom všem se nad vámi

vznáší milost

pohlcená kouřem z požárů

Jenom sáhnout

a vsadit ji

do dřevěných váz

 

II.

 

Doteky moře

V tichosti po minutách

 

Zpátky

Do hor

Jen v nich najdeš jeskyně

lesy ticho atd.

Ta naštvaná plocha

nebyla pro tebe

Zákeřná jako všichni

 

V horách

se můžeš ztratit

v klidu usnout

Jsou v nich stíny

na které můžeš křičet

a nikdo tě neuslyší nenajde

 

Bude to ryk útočníků

ale prchat

budeš jen sám před sebou

Mezi kopci

a havrany s krvavými zobáky

Možná nalezneš

cestu možná že propast

dokonce přítele

Před návratem do polí

do ulic měst

 

Vrátíš se

s jazykem naloženým v soli

Bude podzim

a všichni před tebou

stanou svlečení nazí

Sedření až na kůru

vymrzlí do morku kostí

A společně si zazpíváte

Píseň oranžového kouře

 

Čistě

 

Budete jí přivolávat psy

ze zatemnělých sklepů a průjezdů

Po celou tu dobu vás bude chladit

moje oteklá tvář

na kůži

ucítíš jiskry pot a žízeň

Po půlnoci přejdeš hranici

k prameni

abys setřel tu tíhu jazyka

 

A dál:

Tanec v lese

se stíny a spoustou komárů

Tanec uprostřed léta

Něco jako láska

se objeví v podobě slova

načmáraného na zdi

na druhém konci země

Uslyšíš ho

a najednou se zeptáš

A proč? A kdo? Pořád?

 

Pořád se tančí mezi kmeny

 

V temnotách hromadíš

zmuchlané listy dopisů

Pod jejich slovy nacházíš papír

Kdysi bílý

A to je světlo

Víš kam

 

Na staré místo

 

A čteš

písmena tvořící jméno milosti

jsou cestami k výkřiku

Cestou po kolejích

opuštěným lesem mezi poli

mezi světy

po jedné ze tvých probdělých nocí

plné vzpomínek na dětství

pády na chodník

skvrny na kalhotách

 

Skvrny

 

Přibývají

a ty se nemůžeš prokázat

kouskem kůže bez jizvy

Tedy: vrať se!

Ale nejprve ukaž ty němé svědky na zápěstí

A až poté prohlížej vlas po vlase

své milé

 

Ráno za svítání

 

Není řev silnic tak pronikavý

Ráno se ještě netřesou prsty

v očekávání

tušených záchvěvů dne

Probírej se a hledej

zářezy

 

 

III.

 

Zůstaneme

spolu ve městě pod kaštany

Svým srpem jsi mi vyklestil

cestu nad řekou

Vzpírám se tam jít

Hřbitov břečťan a nic víc

 

Ozvěna

 

 

IV.

 

Tančíš v jejích zbytcích

vyškrábaných ze dna paměti

Rána a orchestr spouští

Tančíš s jeho dívkou

jako tenkrát

a stejně tak on

odchází znovu

se tvým sakem v podpaží

 

Byl den

Tvá milá

nyní pije v jedné z pražských zahrad

Neboj se

Jsem schován za stromem

a věřím

že mne najde i na dně

Můj rozšklebený ksicht

bez kousku citu

a slitování

 

Je tam

 

Sám se tomu neubráním

A hlavně… ať pije!

Ať ho líbá s trpkou nedočkavostí

Aby se její prsty protáhnou

do netušených vzdáleností

Aby mě v sobě mohla nalézt

i po probuzení

 

Pod kaštany

 

Padají do piva

Když je vyndáváš

Lepí se na prsty a pukají

Je to střídání

 

Trpí

 

 

V.

 

Trpěla bez okovů

byla volná

a milovala mraky

Odplula jen tak

bez zátěže

Ale vítr zima atd.

ji přitáhly zpět

Je tu

Pije a kouří

A chci ji

 

 

VI.

 

Prý je cesta s výkřikem

a čaj a úsměvy…

Byls přerušen výstřelem

„Lháři!“

Byl to zvuk

kterému nikdo z přítomných nerozuměl

a ona

jej nechtěla zopakovat

Udusila se jím

 

To vědomí dvou tě trhá na kusy

 

Andělé a psi

řvou všichni

na mě ječí

Ale já netančím

Nikdy a nikde

 

„Vím, že sem na cestě s paprskem“

říkáš po tom všem

Říkáš po čekáních v prachu

Po dotycích

Po koupeli

Pokousán vlky a medvědy

 

Mlč!

Skoč raději k ní

Vylov ten paprsek

utopený v bahně

Potop se

Až na dno propasti

 

Už brzy

 

Bude říjen listy a jasno

 

 

VII.

 

Jsou desky

zarostlé trním

 

Ale také koleje provaz

Jáma

 

A poušť! S pokušením

bez bolesti

 

Na poušti

Jenom stát a modlit se

růženec

spletený z jejích vlasů

 

 

VIII.

 

Miluji okna bez záclon

průnik jejich špínou

a nekvalitním sklem

Dolů

ke spícím

troskám a ostatkům

 

Dělám to kvůli lidem

Stejně jako ty pořád chodíš a mluvíš

Je to náš trvalý očistec

 

Tvé přechody… vím o nich

 

Prosím tě

Nepřežívej ani s nejmenším

kouskem dřeva v těle

Třískou která se zadírá do čela

během jarních nocí

Prorůstává stále hlouběji

Ježek uzamčený do své vlastní křeče

 

Byla noc

Je ráno

Je něco

 

Leží v posteli

vedle oběti černých vlasů

 

Vycházíš ven

Ale je tě poskrovnu

Už dlouho pro ni neexistuje

žádnej měsíc

 

Jsem zapomenutej

Zbytečnej

Urvanej

 

Můžeš to klidně všechno načmárat

Třeba na plakáty…

 

Je pozdě

Už vás nebudu vyprovázet

až na chodník

Je pozdě na hru na orloj

 

Neviděli by na vás

 

 

 

IX.

 

Zůstaneme

 

Jasně

A navždy

Tři...

(vlny)

 

 

A v noci ses tiše smál:

Ve snech na kouscích

země tráva jako z liščí

srsti…

Jako by za ni někdo uvnitř

dýchal…

Kam zmizely ruce toho

kdo ji tam položil....

 

 

 

 

 

V chatě jako po vymření

dědovi (1906-1990)

(egil)

 

I.

Slunce jako kladka

                    spouštělo

provazy vedra do oken

a já poslouchal

             jak z tebe

mluví pozdní stromy.

 

Z těch odpolední na verandě

zbyla fermež začpělá do tvých košil

                        ve vyvrzané kredenci,

jako by pach mohl mít knoflíčky

a rozepnout se popaměti.

 

 

II.

Prolistovaný štůsek

Světů v obrazech proložených prachem,

pár lejster, inkoustová tužka,

tvoje fotka:

pavučiny si osobují

nárok na tvé vlasy.

 

Kdosi vzal moje oči,

obrátil je dovnitř a vysypal.

 

 

 

 

Trvám

(MiKa)

 

 

Trvám

na stvolu trávy,

na třepení kořínků

v drolivém podloží.

 

V noci se skláním

před větrem pastevcem,

před hřebenem stád –

- jsem modrá step.

 

Je den

na hraně listové čepele,

před řezem prázdna

 

trvám

na krajích stvolu.

 

 

 

 

"a srdcia všetkých mužov meškajú
v tej istej pustine"

(Odpad)

 

  

zo stromov kvapkajú višne
vkladáš sa po kúskoch do cesta bez slov
tanier v skrinke by ti mohol
rozprávať o tichom šťastí
cinknete si:
Dobrú chuť! pred cestou niekam

 

  
     
                                                   
Předchozí stránka   
   Následující stránka

 
 

Copyright © 1999-2005 WEB2U.cz
Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.


free web hit counter