|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Tak jako plamenu na hrotu svíce
je mi jak v temnotách nocí a dnů
vzdechneš-li, nebudu svítit ti více
zemřu ti na rtech jak polibek snů.
Jsem ti jen září mou v smutku a temnotách
v kruhu kam dopadá světlo a stín
s věčností tančíme jak bosí na jehlách
na těla usedá prach starých vín.
Snídáme v posteli jizvy a kosti rán
havrani na nebi krouží noc dál
jakoby vzlétali z dětství a dávných ran
nebo snad z myšlenek na ptačí grál.
A sepnu ruce své v modlitbě za ticho
hostii ňader jím namísto slov
nám chleba svítání rozlámu na břicho
nasytím rybou tmy hvězdy i nov.
|
|
|