|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Čtenář - 20.9.2019 > ~ S ŠOURKEM SE TOULAT A UŽ SI NEZOUFAT ~
Všem vaginám, jež mě odmítly, tedy všem.
Čechy jak kolíbka mi rozhoupaly pytlík,
já poznal jsem v nich nekonečně cest.
Však všechny zůstaly mi uzavřeny
znechuceny z mých genitálních gest.
Cestičky útlé, ženská ohanbí,
samota chloupků, jimiž se nechám vést,
do údolí vlhkých, léto babí
pavučinka lehká jak tajemná lest...
V dálavách snít, s pytlem po kolena,
i bouří jít, ač kinklá se to tam,
mít v duši klid, sát vůni svých varlat,
na nebi šarlat
a v klíně samota.
| | | <reagovat |
|
|
|
|