|
Ach pane, jak se tak na Vás dívám, zdá se mi,
že vaše nabízené rámě
(ač nepopírám, silné a krásné)
nehodí se však k ledajaké dámě.
Ach pane, jak se tak na vás dívám,
váš obličej mě uchvacuje,
a vaše řeči nudí.
Jak se tak na vás dívám, milý pane,
ach, promiňte, musím si zavolat,
cože jste říkal, něco o lásce?
Ach promiňte,
zdá se, že dneska nemám čas
na vaše nářky ufňukané.
Ach ano, jen milujte mě dále,
docela dobře s tou myšlenkou se žije
tak zase příště,
(a pusu - ach, já zapomněla)
tak radši - no, ano, jistě, líbíte se mi,
tak adie.
|
|
|
