Jo starý srazy před pár lety

s pivo-barony básníky 

s poety kafé-flâneury

 

Příboje nadšení nad šiframi

beránčích vlčích rukopisů

trčících z podpaží

 

Hospody po půlnocí bleskově krystalizující

v úpěnlivě ječící nálevny

samá vyběrová sorta zhroucení

a citově proštípnuté existence

  

Poslední dobou je to jinak

spíš jen tak občas někoho potkám

náhodně se srazíme na ulici

 

kolega v žalu mě omrkává 

tak trochu zadumaně

klade větné důrazy dost nejistě

neb prý slyšel o mně to a ono ehm

ale na plnou hubu toť se ví

nic konkrétního nesvitne...

 

A nejistota ještě zesílí

s mým úsměvem

po otázce co prý tvořím

co že mi kde vyjde

 

to už vážně vyprsknu:

Vycházím každý den v novém vydání

i s přílohou

a je to zatrachtile boží manuskript

říkám mu pracovně

Pancéřovaný ego