v prohnutých páteřích

až na dno svých sil, chtěli jsme snít

a kdo ví, chceme asi dál

jen směr kterým se dere sopečná láva

je více dovnitř nežli ven

v hlubinách pramen vyvěrá, usycháme do morku kostí

společně

roztržená punčocha na mé noze, je odrazem vlastní nedokonalosti

rozladěná kytara ve futrálu, rozladěně leží

vnitřní obrazy vyházíme na bílé plátno

jako malíř pokojů, rozhodíme své závoje

smotáme klubka do jednoho

spleteme něco společně

v dokonalém malém světě

jen pro nás, kde se nosí smutek

když spolu nejsme

okurkový salát, chutná jako rajská jablka

od víly z pohádkových dnů

a pán prstenů, chce žít přítomností

imponovaná krása všitá do švů

do našich dnů

jako hladový vlk

letící za potravou, obětí svých chutí

mutantní polobůh, žádá o tělo motýla

kterého se lekl, když letěl kolem jeho hlavy

.....zralá jablka v ráji padající k nohám

nikdo je nezvedá, dlouho

do kamených časů, do doby ledové

kdy se zahřejeme, roztajeme, splyneme

a pak někdy, možná...zahlédneme budoucnost....