Klid, krajina míjená. 

Jít do kapličky

a pomodlit se-

-světlo z vitráže

obarvující mou tvář

a vítr, jež si pohrává s vlasy.-

Vzhlédnu výš

a pozoruji elektrický stožár

jako by šlo o skryté Božstvo.

Vidíš, mladíku,

jak je zahalen září,

světlem omotáván?

A podívám se do větší výše

a vidím hory

staré , obalené stromy,

říčkami jako vráskami pokryté-

-mlžnými, divokými-

Tohle vše vnímám

v pozorné roztržitosti

a z auta krajina,

která se vrací po mých šlépějích.