Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.3.
Soňa
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<předchozí v kolekci Příběh třešňové větve z kolekce JindřišskáVěž
Autor: Martin (Stálý,Redaktor) - publikováno 26.12.2019 (20:59:27)
další v kolekci>

Od časů Honzíkova dětství jí říkali srdcovka. Kdykoli v létě s maminkou procházel pod její silnou větví, směl projít vzpřímeně, ale dospělý, ten neprošel bez poklony. Přes zahradu vedla cesta k borovému lesu plnému hustého borůvčí, kterému nikdo z okolí neříkal jinak, než-li Vrška, ačkoli se rozprostíral jen na malém vršku v údolí. Kdykoli šel Honzík s maminkou na borůvky, u srdcovky všechny děti odhodily bandasky a z jejích věníků okusily srdce jedno po druhém. Byly to nejsladší třešně na zahradě a možná i na celém světě - na lepší člověk v širém kraji nenarazil. Děti si pokaždé natrhaly do košíku několik srdcovek na cestu a leckdy je lovily ještě v lese mezi čerstvě natrhanými houbami.

Čas plyne někdy člověku pod nohama v otiscích stop, které postupně smývá déšť či sníh či auta z ulic, či prostě něco jen tak. 

Čím byly děti větší, tím hlouběji se musely uklonit při cestě ze zahrady té silné větvi u vchodových vrat. Nad některými překážkami v životě se dítě, kterému jsou květy sedmikrásek i roztřesené nohy cvrčků blíž, prostě nezamýšlí. Jenomže čím je člověk starší, tím více pospíchá, více utíká a větévky pak v potu jiných myšlenek začnou takovému běžci škrábat na čele vrásky. Člověk zakopne, upadne a mnohdy řekne něco nepěkného, slovo, které by byl býval nikdy před tím byl býval nevyslovil.

Když bylo Honzíkovi o čtyřicet let více, potřeboval na zahradě otočit auto s vozíkem plným dříví. Popojížděl opatrně, aby mu fůra větví z vozíku nespadla, když tu mi ta třešňová větev chtěla říci ne – neprojížděj cestou svého dětství, aniž by jsi se nepoklonil. Byla už stará, proschlá, jen tu a tam na ní dozrávala srdcovka.

„Já se zblázním, ta větev je skoro suchá, na jaře ji uříznu,“ procedil rozezleně Honzík v tu chvíli mezi rty a pak auto velmi složitě otočil vzad. Na jaře, když větev nevyrašila, si na ta slova s lítostí vzpomněl a pocítil, jak některé věci na světě by neměly být vyřčeny.

Každé malé dítě, žvatlaje v postýlce, se snaží vyslovit na počátku své životní poutě slovo, aby ukázalo jsem tady a začínám tvořit. To slovo, které stálo na počátku světa, stojí totiž na počátku jakéhokoli lidského příběhu, hladí i zraňuje, dolévá mízu i ubližuje. Vlévá Měsíc do tmy či naopak mračna před Slunce, jak letka ptáka vypuštěná ve vší své síle letí slovo konat neviditelné věci, které mu byly do těla vštípeny. A bohužel i stíná takové vzácné třešňové větve.

Konec dubna bývá ze všem měsíců nejkrásnější, z pupenů vylezou jak mlsné jazýčky všem stromům čerstvé světle zelené lístky, které brzy přitáhnou květy. Honzík stál před tou suchou třešňovou větví a pila v ruce byla těžká, jako samo svědomí. Pásky kůry jako prstýnky se leskly po celé její délce, pod její korunou voněl polštář z fialek.

“Ta větev je úplně suchá, kéž bych své slovo mohl vzít zpět,” pohlédl zoufale do koruny, která se až v té největší výšce tulila k nebi s čerstvými květy. 

Ve chvílích, kdy se v duši modlíte a chcete být vyslyšeni, se tu a tam nad vámi někdo slituje. Shlédl opět k té větvi a v tom z dálky uslyšel křik svých dětí . „Tati, co tady děláš?“ Pustil pilu do trávy a v tom si povšiml, jak se na konci té staré větve zelená jen jediný věník plný mladých lístků. 

A v lístcích se po několika dnech objevily květy a on je tam chodil hlídat, jako náruč plnou drahých orchidejí.

 



Poznámky k tomuto příspěvku
Zeanddrich E. (Stálý) - 27.12.2019 >



..
..

hezké :)


Doporučil 
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + osm ? 

  
  Napsat autorovi (Stálý,Redaktor)  
 
 
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 39 40 41 42 43 44 45 46 48 49 50 51 55 55 55 55 56 57 58 59 60 61 62 63 65 67 68 70 71 72 73 74 75 76 78 79 80 81 83 85 86 87 88 90 91 92 94 95 96 98 100 101
102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 123 125 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 138 (139) 140
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter