TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Sobota 27.4. Jaroslav

Všechny rubriky

Mystika, filosofie

> Mystika, filosofie

>		Filosofie

> Náboženství

> Duševno, mystika

> Literatura, odkazy

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Možnost existence duše
Autor: Zefram (Občasný) - publikováno 16.1.2002 (19:25:31), v časopise 3.2.2002

	Zefram (Občasný) - 18.2.2004 > willoughy> Predne je treba rict, ze matematici nekonecno nedefinovali. Objevilo se jako vlastnost objektu, ktere zavedli z docela jinych duvodu. Jednoduse kdysi davno lide potrebovali prirozena cisla. Myslim, ze Rekove snad meli nejvyssi predstavitelne cislo deset tisic. Jenze zobecneni, logicke, vedlo ke konstrukci potencialniho nekonecna prirozenych cisel, proste furt muzes pridavat. Treba Galileo si povsiml, ze sudych cisel je jistym zpusobem stejne jako vsech prirozenych, protoze kazde sude jde ocislovat, jednoznacne priradit prirozenemu. Jenze se mu to zdalo blbe, aby neco, co evidentne ma polovinu cisel, jich melo stejne. A Cantor... Tenhle uvod jsem napsal jen proto, aby bylo jasne, ze ja tez NEDEFINUJI dusi, naopak poukazuji na zasadni problem v obvykle definici. Lide si maji pravo definovat libovolny pojem libovolne, jenze nesmi v tom byt logicka vada. Kdyz totiz mas nejaky system s takovouhle vadou, je mozne dokazat z nej cokoliv, to se proste stane. Ty to odbyvas tvrzenim, ze duse se exaktne zkoumat neda. Co to sakra je? Skoro jak prohlaseni samana, ze akutni apendicitida je smrtelna. Jak to sakra vis? Ze by exaktne? Neco, co pru nejde zkoumat, znas tak dobre, ze mi muzes rict, ze to nejde zkoumat? Podivej, pripustit takovyhle vyrok by bylo uplne stejne jak halasne obhajovat tu rozporuplnou dusi. Ja take pouzivam spojevni dusevni vykon, dusevni... jenze to jen vychazi z toho, ze nas jazyk je velmi nepresny obecne a odstranuje se to k kazdem kontextu specialne, takze takhle uzivane slovo duse je bez problemu, souhrn emoci, myslenek... Ovsem duse v kontextu, jak o ni byla rec tady kolem, je neco tak trochu jineho a jasne rozporuplneho. Ted ale proc to delam, to je dulezite vysvetlit. Zda se, rikas to, ze exaktne o dusi nikdo neuvazuje a ze je to proto vec okrajova. Pravda, exaktne o ni nikdo neuvazuje, trebaze se leckdo tak tvari. Treba Bobrovi je fuk rict, ze kdyz je to tedy logicka chyba, pak ta nejkrasnejsi logicka chyba. Klasicky humanitni ukrok stranou. Kdyz to neumi obhajit, zacne chrestit zakazanymi zbranemi, emocemi, ktere jako to maji rozhodnout lepe. Protoze vsichni dusi moc chceme a potrebujeme, tak ji taky mame a Zefram dacan, marginalni pripad, proste chudak, ktery nechape, jak moc my ji vlastne chceme a potrebujeme. Copak sam nejsem jasnym protipripadem te teorie? Ja ji nepotrebuju, naopak, leccos je hned jasne, kdyz duse zmizi. A nejsem proto nestastny, zniceny apod. Ze ji potrebuji politovanihodne obeti nabozenske indoktrinace, zde napriklad znamy pan Cvek, to akceptuji, v jejich hlavach je toho vice pochybeneho. K cemu ji ale potrebuje humanitni VEDEC, to nechapu. Tak k cemu tedy zniceni duse je? Bez duse neni zadna mystika, rozpada se na soubor nepodlozenych blabolu, kterym chybi pojivo. Padaji i nektera nabozenstvi, nebot bez dusicky uz nikdo vericiho nepresvedci, aby se tu choval dobre, pokud k tomu doposud dusi potrebovali. Jsou i verouky bez duse, ty povazuji paradoxne za mnohem dokonalejsi. Takovi Zide posmrtny zivot nemaji a jak jim to funguje. Na ne plati jiny bic. A zmenilo by se s padem duse mnohem vice. Copak 99% lidi v ni tak nejak trochu neveri a nekalkuluje s ni? Kdyby jen polovina z nich toho nechala, hodne nazoru by se muselo zmenit. Sam intelektualni vykon vedouci k zavrzeni duse vyzaduje takovy pohled a zpusob nahlizeni na veci, skoro revoluci. Vzdyt koho by skutecne napadlo popadnout dusi do ruky, odhodit emocionalni balast, zamerit se na jeden jediny zasadni aspekt a ukazat, ze je vadny? To je docela normalni pri dukazu nejake matematicke vety, avsak vzacne v kazdodennim zivote. Clovek muze milovat, nenavidet, plakat i smat se bez duse. Muze to delat i v pripade, ze se na svet diva strizlivyma ocima toho, co muze podlozit, s pomoci vedy, a tim, co muze dokazat, s pomoci sveho rozumu a logiky. Je snadne verit v dusi a s ni se nejak protloukat, mnohem snazsi nez dusi zavrhnout a premyslet strizlive. Mnozi kritikove moderni spolecnosti radi ukazuji, jak je prohnila. Jenze dobra cast toho nejhnusnejsiho neni vysledkem racionalizace naseho sveta, spis takovych nesmyslu, mezi ktere patri i duse. Myslim, ze zacit s ni je dost dobry napad. Kdo by veril treba v ideologii nacismu, kdyz je uz od detstvi zvykly si vsechno detailne a kriticky promyslet??? A to lze jen tehdy, pokud ideje, ktere milujeme nejvic, muzeme napadnout nejkriticteji. Takze zacneme s dusi...

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Zefram
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + dvě ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game