Jenom se dotkneš jedné struny...

…a všechno ve mně rezonuje,

jak vůně víří z kalafuny,

když žíně smyčce šamponuje...

…a zabereš-li celou rukou,

rozduníš ve mně tympány,

ty do chlopní jak na zvony mi tlukou,

na kotle, bonga...

…na blány,

jež kdysi líp než tamtamy

do světa verši lásku vysílaly

a když ji spláchla tsunami,

pod pískem, bahnem, troskami

naději zpívat lidem vzdaly...

…jenže tvých prstů ladná meditace

jakoby vyzbrojena lopatami, rýči

nános té slizké rezignace

odklízí (zdá se mi) a ničí,

jak bych už tamburínku zaslech vibrovat...

…a hele, z prasklin v blátě zase báseň klíčí...

…ne, prosím, nepřestávej hrát!