Ležím v rohu
ve své posteli
jednou musím všechny své spitvořené
básně dopsat a spálit.
bude to divný kouř
takový barevný
s vůní jar
s vůní lét
s vůní podzimů
s vůní zim
se zápachem spálenin a dýmů
však bude to ještě chvíli trvat
hodinu hodiny hodinovice
ale všechno to stojí za zlámanou grešli
tvrdnu tady několik let již
přitom jsem řekl že si jen sednu
po cestě, té neznámě známe cestě
kdysi
co už teď
teď už znám ten roh
znám ho až moc důvěrně
a přesto se obávám zda do něj
trefím, bez bloudění a zmatků
i rozum má své zbraně
i láska má své pochybné artefakty
i den má své proti
i noc má své pro
stopy ve sněhu jsou zasypány moukou.