Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 23.6.
Zdeňka
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<zpátky 2. díl vesnického románu z kolekce 2. díl románu - pokr.
Autor: František Vyrut (Stálý) - publikováno 18.5. (08:38:25)
další>
Obsahoval změť nejrůznějších postav, jež si navzájem měnily vzhled, půjčovaly vlastnosti, jednotlivé údy, mluvily různými jazyky, putovaly, a zároveň stály, mluvily, a mlčely, dívaly se vpřed i zpět a přemýšlely jak ochutnat nabízené jídlo. Mé pozorovací schopnosti zaznamenaly, jak jedna z vidliček napichuje sousta a nůž pomáhá vše rozříznout. Skupinka se podělila, několik z nich vyndalo bryndáček a poprosilo o zavázání. Rád jsem vyhověl.
Pojednou jsem se ťukl do čela. Všichni ztichli a s napětím očekávali vývoj příštích událostí. Můj návrh zněl, jestli by se chtěli vykoupat v připraveném bazénku. Všichni projevili hlasitě a různými způsoby souhlas. Aniž jsem si to uvědomil, zašeptal jsem několik písmen abecedy. Najednou zde stály v plné slávě necky, někdo vykřikl 'a co valcha, ať máme promasírované svaly!‘, z mých rtů splynulo opět několik písmen, přidala se další, aby měli pěnu. Ozvala se změť zvuků, jak se všichni potápěli, vynořovali, výskali, dováděli, všemožně vyjadřovali radost, u valchy se vytvořila fronta, na opačném konci necek zkonstruovaly naběračky s prkénkem a obracečkou skokanský můstek a již na něj stála fronta, užíval jsem si sportovního dne. Vtom se ozval zvuk kroků nade mnou. Vše ztichlo a já jsem zašeptal cosi o přesunutí na původní místo. Srdce bušilo všem. Zamumlal jsem něco a ocitl se na zahradě. První cesta vedla do kuchyně. Tam čekala matka se slovy, že marně hledala nůž, jestli neblázní. Podíváme se po něm, tato slova padala někam do prostoru, a najednou stály moje věci na svých místech, připravené na něco, co jsem nechtěl, spokojené a zářící, některé poslaly vzdušné polibky. Matka vše přehlédla a komentovala se slovy: musím se lépe dívat.
V dalším z putování po vesnici mi sny, plány, intuice a podvědomí napověděly jiný postup. Po snídani mě kroky se žbrbláním zanesly ke kameni, jenž otvíral jako jedna z originálních směrovek vstup do obce. Kámen zářil v horní části soustředěnou činností kalhot a tepláků, ohlazeností, svou plochou lákal ke stání, sezení i ulehnutí. Dolní část se podobala sluhovi zdrsnělému držením tolikerého nákladu, na několika místech vydroleného. Po příchodu jsem dále prohluboval seznamování s ním. Nejdříve jsem ulehl a sledoval mraky. Po chvíli začala protestovat víčka a navštívil mě spánek. Přerušil jej pád a nastartoval opět všudypřítomný čas. Znovu jsem zkoušel leh, tato poloha přešla plynule do sedu a nakonec zakončila finále ve stoji. Připadal jsem si jako jogín, zkoušel zhluboka dýchat, postup se podařilo několikrát zopakovat. Na józe mi vadilo jídlo, rád jsem si pochutnal na bůčku, i když ne v takové míře jako Pepa. K tomu se přidávaly uzeniny, došel jsem k cílové pásce pěti buřtů na jedno posezení bez chleba, také se mi zalíbila myšlenka s názvem Jen si dej, když ti to chutná.
Ve škole patřily k probíranému učivu pověsti. Rozhodl jsem se, že tady u kamene dvě vymyslím.


Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + deset ? 

  
  Napsat autorovi (Stálý)  
 
 
zpátky   
2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 18 19 20 21 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 39 39 40 41 42 43 (44) 45
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter