Z každý druhý, možná třetí fotky na mě čumí bolest

a já přemýšlím, jestli si dám v Literárce pivko nebo víno,

taky vykouřím pár cigaret, v rychlým sledu.

Prodírám se davem, kterej se rojí a produkuje smrad,

nejplnější plástve jsou teď v zóně Sierra Leone.

“Och, ach, to je nelidské.” slyším jednu ženskou.

A přitom výraz chlápka, kterýho pistole laská na spánku je (byl) alespoň zajímavej,

ne jako naše znuděný ksichty a falešná solidarita.