Nemáš, než žezlo staré fotografie

a k němu všechno roztrhané v sobě.

K tomu… opěru krumlovské zdi,

spojitost, otvíranou za nenávrat.

Snímkovanou ženu a zvukového muže,

drobivě rozdunělou skoupost.

Sníh boduje čerň u kohosi tam a paprsky

jsou oči ve dví z ulic vracené.

Bojuje návětrná chůze, vzdor

do dnes zimničně svrasklé tváře.

Červeň podoční, rozplakaný vlak…

Třebíč, Jihlava, Jindřichův Hradec,

Budějovice…sto sáhů nameteno

na čelní vrásce.