TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Čtvrtek 16.5. Přemysl

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Ráno
Autor: Antrax (Občasný) - publikováno 1.3.2008 (23:09:50)

	Antrax (Občasný) - 2.3.2008 > Antrax> Když jednou v noci Charles Baudelair Když jednou v noci spal jsem v hrůzyplné čtvrti u strašné židovky a takřka na zemi, tu snil jsem nad tělem, jež prodalo se mi, o smutné milence, jíž zříkám se jak smrti. A představil jsem si svou majestátní krásku, jež každým polibkem se mění v tygřici, a její volný vlas, jenž tvoří přilbici a jehož vzpomínka mně vrací starou lásku. Vždyť byl bych zulíbal tvé tělo od nohou až k černým vrkočům tvé zapletené hřívy, vždyť byl bych rozvinul své lichotky a divy, jen kdybys slzami, jež za nic nemohou, tak trochu ztlumila své chladné zřítelnice, má velká královno, má sladká ukrutnice. ---------------------------------------- Miluji jeho básně, čtené tak před dvaceti léty. Probůh, v čem spatřujete to epigonství ?

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Antrax
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + osm ?

Napsat autorovi (Občasný)