protěž (Občasný) - 2.7.2004 > K tomu textu: asi taky tak jak BlueSky...
K tomuto tématu: Hm, pro mě je to "jíst či nejíst maso" velkým tématem... Duší jsem jaksi vegetariánka, tělem (tedy jeho potřebami) už ne. Přemýšlela jsem, že když už se někdo rozhodne nejíst maso kvůli životu... pojídání mrtvých tělem, nevím, podle mě by to měl vzít důsledně - oč jiná forma života je v rostlinách? Nedávno jsem viděla jakýsi přírodopisný dokument, velmi "moderním" stylem natočený... a v tom zrychlení a v těch okolnostech mi přišly i rostliny příliš živé...
Ale ve svém uvažování musím souhlasit s tím pokrytectvím, o kterém psala BlueSky. Znám hodně lidí, kteří by nedokázali sníst králika, protože to má nohy, žebra atd., ale cpou se uzeninami a vůbec jim nedochází, že je to vlastně to samé. Jak to není v igelitových sáčcích, z obchoďáků a neurčitého vzhledu už jim to přijde odporné... Já osobně se snažím jíst jenom maso, o kterém vím, "jak žilo" a hlavně "jak umřelo"... Jsem schopna sníst kuře, které běhalo někde po dvorku, dostávalo slušnou stravu, zemřelo rychle a hm, řekněmě, "humánně", než bílou chcíplotinu ze supermarketů, která vyrůstala v kotlících, byla uměle přikrmována atd., a nakonec byla ve velkém stresu a na běžícím pásu zabita... Ani nemluvit. Samozřejmě sníst králička, s kterým jsem si hrávala a měla ho ráda... to bych teda nedokázala, a kdyby se mi to přece jen nedopatřením stalo, asi bych už v životě do úst maso nevzala (jak to vlastně dopadlo u Tebe?)
