TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pondělí 29.4. Robert

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Dusivá opojná
Autor: tichotam (Občasný) - publikováno 26.2.2006 (16:56:48), v časopise 28.2.2006

	tichotam (Občasný) - 26.2.2006 > blondýna> čoveče tak to jsi mě pěkně zblbla :o)) Tak když jsou ty housle v pořádku tak já je vrátím, bylo mi jich aj líto. Výtka č. 1 ... souhlasím. Taky se mi to tam uplně nelíbí a ten přesah bych si mohl odpustit, není nezbytný.. kouknu na to. neschopnost je taková, jakou ji chci. A o civilní život "ve skutečnosti" jde... je to tak schválně. Stejně to je i s tím koncem. Jsem si zcela vědom toho, že je to řečeno humpolácky a ještě je to zdůrazněno rýmem... je to schválně. To bys mi snad mohla věřit, že takovouhle hrubost jsem neudělal omylem... Ta básnička (z mého pohledu) je určována právě tím spádem od vznešena a symbolična k lidskosti, vysílení... ael to už moc konkretizuju. Každopádně ten konec je právě vysílení... spisovným jazykem... respektive tím, co může v kontextu toho vysílení symbolizovat. Prostě jsem to tak cítil a chci to tak no. Díky moc za výhrady. Ohledně té první výtky... rozhodoval jsem se dvěma verzemi básně. jedna je bz využití přesahů s mnohem delšími řádky, prozaičtěji zní. Tahle mi vypadala líp.. hlavně rytmicky. A to, o čem mluvíš, je opravdu slabé místo... dumám nad tím.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli tichotam
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + pět ?

Napsat autorovi (Občasný)