|
Text pro Chemically Hungry
Figurky zvyklé na jeden starý stůl
mají obzor omezený,
zvykly si na skříň, také na bustu
a že vše je beze změny…
Kominíček nevylezl na komín,
pastýřka nepásla ovce,
nezří hvězdy, co září na domy
a neznají tíseň v kobce…
Refrén:
Svět za vitrínou
snad nečpí špínou,
chybí mu však čerstvý vzduch…
Jak dny v něm minou,
stává se minou
z vnitřních světů bludný kruh…
Figurky, co nepoznaly nikdy hlad,
nepoznaly zášť a bolest,
o lásce na stole snít mohou snad,
kříž svůj nemusejí donést…
Figurky, pro něž je jedna místnost svět,
netrpí, nic nepocítí,
kdo hýbá s nimi, svolné vyhovět,
s tím, že zkrátka není zbytí…
Refrén:
Svět za vitrínou
snad nečpí špínou,
chybí mu však čerstvý vzduch…
Jak dny v něm minou,
stává se minou
z vnitřních světů bludný kruh…
| 
