Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pondělí 26.10.
Erik
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 
 
 

 

 

 

Čelisti
malykuba01

 

Úplněk brousí si zas zuby na můj spánek,
rafička u trojky má téměř ustláno,
svítání rozbaluje za okny svůj stánek
a hvězdy po šichtě se těší na ráno,

 

tou dobou psávával jsem ti vždy drobné vzkazy
o touze palčivé, lidské až nelidsky,
o letním setkání na jihočeské hrázi,
jež spojilo nás (psal jsem) na vždycky.

 

Úplňků mnoho nacpalo si nácka
při nočních žranicích na úkor usínání,
dost bylo toho, co jsem sám si zpackal,
hodně, moc, příliš...

 

…až teď znenadání
bez šance na odpověď, v roli samotáře
jsem volnost noci pozdní dal,
v polosnech po tvé tváři  pátrám
marně  (bez tvé tváře…),
jak po polární záři na Sahaře...

 


…a úplněk už skoro dosnídal.

 


 

tomto deštivém létě vyšlo na Totemu několik velice pěkných básnických kousků, ze kterých jsem vybral následující.

 

 



Ochutnejte tedy s ilustracemi od Lumiga, kterému tímto moc děkuji, jakožto děkuji též Václavu Mrázovi, který mne po celou dobu coby šéfredaktor čísla stíhal ,abych vše včas stíhal  :-)

 

Martin

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po tátovi
Lido

Máš po tátovi v polici pár knížek
o mnoho starších než můj svět
knížek co voní tabákem a dálkami
v jedné z nich zůstal uschlý květ
byl tu jak ony dávno před námi

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Koncentrační zahrada
tři_černí_mravenci

 

Už je to dlouho
tehdy stromy ještě neuměly plavat
v bouři jsem utopil les
ryby si vzaly šupiny
raci kůru
dřevěné kosti jsem dal na hraní
svým psům

už je to dlouho
lidé nevědí
rozrývají záhonky
a v rozbitých hračkách mých vln
hledají zlaté zuby

 

 

 

 

 

 

 

Potraty kaštanů
paranoid_android

 
 

I když je kmenům
zima,
vyrývám do kůry
obrys
tvé tváře.

Hned, jak začneš
zívat,
vytvaruji dlátem tělo
a tam,
kde bývá srdce,
vydlabu
díru
a vložím do ní
kaštan,
 
aby mi alespoň
na chvíli
vtloukl do hlavy,
že jsem tě neztratil,
má milá.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Oběť jednoho letního dne
Rambonaut

 
navzdory vlhkému létu
padl i červený meloun
v celé svojí sladkosti
na počest
půlměsíce jejího úsměvu
propukl výbuch jader
slunce
ukryté ve stínu dvou copánků

to vyschlo mi v ústech
tak hltal jsem slovo od slova
a byl opilý z té krásy

Na těch žhavých chvílích
zasyčel déšť
bylo slyšet jen praskání starých desek
stromů
co zpívaly větrem

snad jen mírně stáhlé okénko do tmy
vyšrafované kapkami
při ustálené jízdě
vědělo
kde začíná noc
a končí sen

 

 

 

 

Stín na hladině
jafa

  

I Tvůj stín svítí - tak Tě cením
vždyť co je tento vřelý vztah
než pouhé vodní zrcadlení
Tvé tváře na mých hladinách?
 
Kdo nežas´  by nad jasnym stínem
jenž své okolí  zahřívá
až duše, když se k němu vine
je od něj cela zářivá?
 
Má mysl - plocha, na níž leží
odlesk Tvé tváře - mého snu
do slunce pohlédnout lze stěží
k dnu prohřátému poklesnu...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ilustrace: autor Lumig

 

 

  
     
                                                   
Předchozí stránka   
   Následující stránka

 
 

Copyright © 1999-2005 WEB2U.cz
Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.


free web hit counter