Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 22.5.
Emil
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

14. číslo časopisu...říjen 2006

1.Titulní strana - (unseen)
2.Úvod - (Naty)
3.Tiskový mluvčí své múzy (rozhovor s šedé) - rozhovor s šedé (egil)
4.Foto - (xmark)
5.Jsem obětí virtuálního paradoxu - rozhovor s backem (Václav Mráz)
6.Bůh jako byznys - (Quotidiana)
7.Čekanka Učekaná - rozhovor (Oplatka)
8.Divadelní kus od Petra Jonáše - (ztratila)
9.Výtvarná díla (výběr) - (Esencia Smrti)
10.(Hodný), zlý a ošklivý - Naty
11.Konejšivý stisk ruky... - poněkud osobní recenze (Kelly)
12.Dům čtyř světů - (Martin)
13.Ukázat cestu - pohled do světa dětské knihy (Niki Zdražilová)
14.Grafika - (Esencia Smrti)
15.Cesty na Totemu - tematická stránka (Naty)
16.Foto - (seth)
17.Totem živě - (Kelly)
18.DEN POEZIE - (Martin)
19.Bývají dívenky jako led... - uživatelská stránka (zirael)
20.POHYB = ŽIVOT - co v tištěném časopise nenajdete (Naty)
21.Autoři
13.číslo   
 14. 
   15.číslo

               

  
  
 
 

Domov čtyř světů

 

Na západním okraji Prahy se tyčí starý klášter s nevídaným zaměřením. Setkávají se tu nejen na  kulturních akcích čtyři leckdy protichůdné světy a to doslova a do písmene. Nebudu nic vyzrazovat, o Domě čtyř světů si budeme povídat s Kateřinou Szczepanikovou (foto:-), která má na svědomí nejen tamní kulturní akce ...

 

Proč právě Dům čtyř světů, Katko?

Domov sv. Karla Boromejského neboli „Dům čtyř světů“ je ojedinělý projekt, ve kterém se setkává svět starých nemocných lidí, odsouzených žen, řádových sester a zaměstnanců. Tyto čtyři světy se setkávají pod jednou střechou proto, aby si  navzájem pomáhaly a spolupracovaly spolu.

Hlavním zaměřením Domova je péče o staré nemocné lidi, kterým poskytujeme přechodné zdravotní a sociální pobyty a možnost pobytu v denním stacionáři.  Chceme tak ulevit rodinám, které se starají o svého nemocného příbuzného a potřebují si chvíli odpočinout a nabrat sílu nebo se prostě o něj po nějakou dobu nemohou starat. 
Dalším „světem“ jsou odsouzené ženy. 

Podíváme-li se do historie, většinu času od roku 1860 (samozřejmě mimo dobu komunismu, kdy tu fungoval Výzkumný ústav zemědělské techniky) zde byl klášter a ženská věznice. Trestané ženy pracovaly na poli, v kuchyni, ale dělaly i další ruční práce. Bylo to tenkrát podobné jako dnes, kdy dělají v podstatě podobnou činnost a navíc ještě pomáhají s péčí o staré nemocné lidi. Vězněné ženy si zde dokonce mohou udělat Sanitářský kurz sv. Zdislavy a získat tak kvalifikaci pro práci po propuštění z trestu. Je to myslím hodně dobrý způsob resocializace.
Sestry boromejky, kterých tu v současné době žije 15 se věnují především duchovní péči o pacienty a odsouzené ženy, pečují o své starší sestry a starají se o kostel. Celý Domov řídí také řádová sestra, představená Domova SM. Konsoláta.
A do čtveřice je tu svět zaměstnanců, od zdravotnického personálu, přes administrativní a sociální pracovníky až po údržbáře a kuchaře.
Z mého pohledu je to smysluplný projekt, který obohacuje každého z těchto čtyř světů.


Které cesty Tě dovedly až sem, k této práci? Jaká byla Tvá očekávání a jaký byl Tvůj styk s tamní realitou?

Do Domova jsem se dostala jednoduše, přihlásila jsem se do výběrového řízení na referenta fundraisingu.

Má práce spočívá v práci s individuálními dárci, v přípravě a organizaci kulturních akcí a v komunikaci s médii. Má očekávání se mi maximálně splnila. Pracuji v příjemném prostředí, se skvělými lidmi a dělám to,  co mě baví a zajímá. Pracují tu lidé, kteří i za poměrně malé ohodnocení dělají práci dobře a s maximálním nasazením. A i když to je církevní zařízení a já jsem nevěřící, nikdy jsem nepocítila, že by to snad někomu přišlo divné.


Krom jiného u vás prý děláte také kulturní pořady pro vězeňkyně. Máte zprávy o tom, že po výkonu trestu zůstávají některé vězeňkyně profesně v kultuře nebo v sociálních službách?

Kulturní akce, které v Domově pořádáme, nejsou jen pro odsouzené ženy, ale i pro naše pacienty (kterými jsou staří nemocní lidé) a také pro veřejnost. Vězenkyně nám pomáhají s přípravou těchto akcí jako dobrovolnice a musím říci, že bychom to bez jejich pomoci měli mnohem složitější. Pomáhají nám např. s úklidem, přípravou míst k sezení, s balením pozvánek, ve výtvarném kroužku připravují předměty pro vánoční bazar, pro Dětskou pouť a podobně. Hrají také divadlo, s kterým vystupují na našich akcích, ale i mimo Domov.

 

Nemyslím si, že by svou pomocí při organizaci kulturních akcí mohly získat takové znalosti, aby se pak profesně uplatnily  v kultuře. Mají ale možnost absolvovat v Domově Sanitářský kurz sv. Zdislavy i s potřebnou praxí. Na osvědčení, které získají, není napsáno, že kurz absolvovaly v době výkonu trestu. Máme zprávy, že se po vykonání trestu některé z nich uplatnily v zařízeních pečujících třeba o staré lidi, přesnou statistiku ale nemáme.


Na internetu jsem se dočetl, že Dům čtyř světů je úzce propojen s Petřínskou nemocnicí. Jak tato spolupráce probíhá?

V areálu nemocnice pod Petřínem je sídlo Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, tzv. mateřinec. Nemocnice vznikla jako první zařízení této kongregace v Česku v první pol. 19. století. Domov v Řepích byl založen jako druhé zařízení původně pro péči o sirotky a po několika letech byl přeměněn na ženskou věznici. Spolupráce těchto dvou zařízení je taková, že nemocnice má v Domově rezervovaných 25 lůžek pro pacienty, kteří jsou z nemocnice propuštěni, ale ještě nemohou být v domácí péči.


Během let dochází - ostatně jako všude ve světě - k určitému vývoji filosofického náhledu lidí v naší společnosti na různé věci.  Setkáváte se "se čtyřmi světy" - jste s mnoha lidmi v denním kontaktu. Jaké spatřuješ v poslední době na naší společnosti sílící klady nebo naopak zápory?

Při mé práci se setkávám převážně s lidmi, kteří jsou ochotní pomoci a nediví se tomu, že chceme něco zadarmo. Dovedou ocenit to co naše organizace dělá a myslím, že chápou význam neziskových organizací jako takových. Těší mě, že hodně mladých i věkem pokročilých lidí je ochotno přijít a dobrovolně, ve svém volném čase, pomoci s organizací kulturních akcí.

 


7) V čem spatřuješ největší sílu soudobé české kultury?
V tom, že existuje alternativní scéna. Spíš než bych vnímala sílu české kultury, mrzí mne, že pokud je někdo neznámý, byť kvalitní hudebník nemá moc naději, že na jeho vystoupení přijde moc lidí. Pro nás jako neziskovku je bohužel hojná účast víc než důležitá. Česká kultura je podle mě hodně zajímavá a různorodá. Vzniká spousta nových, nápaditých projektů. Ráda chodím do českých divadel, na koncerty a jsem ráda, že existují mimo multikina i kvalitní filmové kluby a menší kina.

 


WWW stránky domova čtyř světů: http://www.domovrepy.cz


 

 

Otázky kladl: Martin Zborník

  
     
                                                   
Předchozí stránka   
   Následující stránka

 
 

Copyright © 1999-2005 WEB2U.cz
Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.


free web hit counter