Napsat zprávu
Trochu podivín, jinak zcela normální, na oko vůdčí osobnost, do všeho se hrnu, ale většinou nikdo netuší, že to dělám jen proto, že musím... Svět vidím jako černobílou fotografii, strohou, neříkající nic a přitom víc, než kdyby byla barevná, ve futurismu se nevyznám, je tam moc informací, není důležité, co vidíme, ale to, co k tomu cítíme, žiju v panelovém domě v osmém patře vpravo od výtahu a zbožňuju pohled z výšky do své ulice, jsou tam vysoké topoly a dětský park a trafika, ulice mezi sídlištěm, Pennymarket, křižovatka, kterou každý den chodím na gympl. Někdy taky hraju na piáno, většinou blues, když je mi špatně... Toť o mně vše. |
