Stavba stínu
Až dnes bude bylo a co bylo bude kdysi,
sejdem se spolu na lavičce v parku,
budem mít rohlíků naduté kapsy,
hodíme vrabcům, nakrmíme kosy
a březovou suchou hůlku
opřeme o strom.

Jen naše loučka jen telegrafní dráty
zná - mladistvě nahá, celičká holá.
Dejme jí stromy ať dlouhé brzké roky
posílí kmenů pružná těla …
… vystavíme si tak vlastní stín
u květů dnešních kopretin…
nuže, vykopej první jamku !