|
Výt na Měsíc?
Jen beze slov!
Ta všechno darmo šmodrchají….
Na louce vhodné pro psí lov
mě klidného spíš nenechají
myšlenky,
ty bezejmenné vůně,
jimiž náš palouk přetéká,
až se já štěně
(po střepech víc slůně)
místo psa měním v člověka.
Když listuji v tvé knížce o psím stáří,
ne!, vůbec nejde o kosti,
byť čoklovsky se na mě tváří,
je pro mne knihou lidskosti.
Majetek, křivdy, sláva, šrámy,
co stojí za vnitřní pohodu?…
..jak neskutečně přímé připadá mi
vyjádřit nadhled
odspodu.
Některé věci člověk těžko změní,
zůstanu nejspíš to, co jsem,
přece mám chuť být po přečtení
sám sobě
občas
starým psem!
| 
