| Rubrika | Dne | Autor | Název příspěvku | Pozná-
mek | Doporu-
čeno | Prů-
měr |
|
Soutěže na Totemu
Podzimní depky (poezie): | 29.11.2005
| Oplatka
| Podzimní (Bez lásky) >>
| p9 | d1× | |
|
| Film: | 13.1.2010
| Oplatka
| Kawasakiho růže >>
 Jan Hřebejk a jeho scenárista Petr Jarchovský představili divákům na přelomu roku svůj jubilejlní, desátý společný film Kawasakiho růže. Přes exoticky znějící název řeší téma ryze české a současné – udavačství za minulého režimu a jeho následky. | p9 | | |
|
| Próza: | 18.12.2009
| Oplatka
| Test - První věty slavných knih I. >>
Na tenhle testík jsem přišla po přečtení knihy znalostních testů Mám to na jazyku! Zdálo se mi to docela vtipné a zábavné, tak jsem použila některé věty ze zmiňované knížky a přidala k nim jiné první věty z mých oblíbených knih. A v zásobě jich mám ještě víc. Tak se dobře bavte! | p17 | d4× | 5.0 |
|
Poezie
Všehochuť: | 26.11.2010
| Oplatka
| O hadu a třešních >>
Snad po letech jsem napsala básničku... Neberte to nijak vážně, jen taková legrace. A třeba to ještě trochu rozšířím... | p18 | d3× | 5.0 |
|
| Film: | 9.10.2005
| Oplatka
| Doblba! >>
(rozšířená verze článku, vydaného 25.října v týdeníku Naše rodina)
První film Petra Vachlera sliboval zábavnou, mírně morbidní oddychovou podívanou, opírající se o komiky Jaroslava Duška a Petra Čtvrníčka. Naplnit tento záměr se však bohužel tvůrcům nepodařilo.
| p12 | | 4.0 |
|
| Próza: | 21.1.2010
| Oplatka
| První věty slavných knih II. >>
Po měsíci znovu testík pro ty, které minule bavilo hádat... Připravila jsem pro vás nějaké lahůdky. | p13 | | |
|
Poezie
Všehochuť: | 4.5.2004
| Oplatka
| V kávě >>
Onehdy se někdo podivoval, že jsem nikdy nenapsala erotickou báseň. Tak jsem se pokusila a tohle je můj první nesmělý krok na tomto poli... | p15 | d1× | 4.5 |
|
Soutěže na Totemu
Podzimní depky 2 (poezie): | 23.11.2007
| Oplatka
| Chystáš se skočit do propasti >>
| p4 | | |
|
Próza
Životní příběhy: | 2.1.2006
| Oplatka
| Můj zážitek z Londýna aneb What can happen to you in London >>
Nasedám takhle do autobusu. Jako obvykle si to namířím na horní plošinu, abych měla výhled. Je pátek jedenáct večer, žádná hrozná doba, noc teprve začíná. Nemám nejlepší náladu, protože jsem právě dneska byla nucena opustit opustit rodinku, kde jsem au-pairovala. Nesu si s sebou věci v několika igelitových taškách. Mám s sebou i takové roztomilosti, jako z domova přivezenou krupici (tady se nedá sehnat) a plyšovou kosatku. Dosednu, v ruce ještě svírám svůj jednodenní bus pass, jak se tady říká, neboli jízdenku na autobus...
| p10 | | 4.5 |
