Myšlenky bolí vzpomínkami
a nebe je temné
bez naděje, že je někde světlo,
ve kterém zachytíš se pohledem.

Jen rachotící zvuky tvého srdce,
dunivý šepot krve.

Tvoje stopy ztrácejí se ve tmě.

Ta hloubka bez dna
už nemá žádnou ozvěnu.

Zůstáváš v té samotě hrůzy,
bez možnosti návratu
a Dante už čeká,
aby tě provedl tím místem.