TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pondělí 29.4. Robert

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

>		Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

<předchozí ve sbírce

Ze stanice Beznaděj I. z kolekce Cestou z hor
Autor: ten_s_kytarou (Občasný) - publikováno 15.4.2002 (00:28:04), v časopise 27.4.2002

	Erikk (Občasný) - 20.4.2002 > ten_s_kytarou> musim uznat, ze tohle je prvni inteligentni poznamka do nasi diskuse. o poezii debatovat nema smysl, protoze nase idealy o poezii si jsou tak vzdalene, ze jakykoliv dialog neprichazi v uvahu. s tim vysmechem mas castecne pravdu, ne vsak uplne. mnozi velci duchove, a mnoho jich bylo zdravych, se oddavali vysmechu, jen aby si dokazali svoji velikost. a to je treba, nebot duch, ktery zacne pochybovat o sve velikosti, ztraci na sile. proto si myslim, ze je treba byt i kruty, cehoz je vysmech projevem. dava to najevo, ze neco nejspis bude spatne a motivuje to k lepsim, zdravejsim vytvorum (jedna cast tve nasledujici basne byla o poznani lepsi...). samozrejme vseho moc skodi. na me prispevky se muzes tesit, ale neuvidis jich. zkratka jeste nevymreli lide, co nepisi jen proto, aby sve dilo napsali na vsechny zdi a vystavili vsem ocim na obdiv. to pro me neni poezie. ja pisi treba pro jednoho cloveka a nikdo jiny to nidky neuvidi. a casto ani ten dotycny to neuvidi. nepisi pro ostatni, ale pro sebe. myslim, ze basen by nemela byt odrazem sveho autora, ale autor by mel byt odrazem sve basne. to uvaz...

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Erikk
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + šest ?

Napsat autorovi (Občasný)

	předchozí ve sbírce

	1 2 3 4 (5) 6 7 8
	1 2 3 4 (5) 6 7 8

	další ve sbírce