Déšť ulice smáčí

jak slzy líce mé

utápí se v loužích

co jsou oči mé.

Je Dušičková noc

tma se na zem snáší

svíček všude dost

smutek se nám vrací.

Tváře v dlaních

tíživost ticha skrývají

skrz prsty krůpěje

vzpomínek padají.

Kaluže bolu

oživí minulé

co byli

jsou na chvíli spolu

smutné to defilé.

Truchlící vítr

vzpomínek plamen vzal

zůstalo ticho

a uvnitř jenom žal.