V zapadlé ulici

telefon s vidlicí

zavěšen čeká.

Jak dny jdou v měsíci

měsíce v roce

bezpočet prázdných dní

v života toce.

Jaro déšť smáčí

se sluncem léto se vítá

podzimní vítr skučí

čas sněhové zimě skýtá.

Vidlice v objetí

sluchátko zahřívá

souznění k dojetí

naprázdno vyznívá.

Ciferník očima

bezmocně těká

chtěl by jim pomoci

pravda ho leká.

Doba už pohřbila

doteky prstové

v kurzu jsou bohužel

jen karty plastové.